Zatímco debaty o amerických clech na dovoz automobilů a autodílů často zmiňují velké korporace, ozývají se i hlasy menších firem, které dopadající opatření pociťují velmi citelně. Jedním z nich je Tecnica del Decoletaje, rodinný podnik z Madridu, který se specializuje na precizní obrábění kovových dílů už více než 60 let.
Spojené státy jsou pro firmu dlouhodobě klíčovým zahraničním trhem – byť zprostředkovaně. Mario Lobato, výkonný ředitel společnosti a syn jejího zakladatele, v nedávném rozhovoru pro China Global Television Network (CGTN) upozornil na to, jak zásadní vliv mohou mít cla i na evropské dodavatele, kteří nejsou přímými vývozci do USA.
„Byli jsme téměř vždy úzce napojeni na automobilový sektor, což je náš hlavní obor. Přibližně 40 % naší produkce jde přímo na export, a kolem 90 % je součástí větších celků, které se také vyvážejí ze Španělska. Dodáváme firmám jako Valeo a Bosch,“ vysvětlil Lobato.
Ač Tecnica do USA přímo nevyváží, její komponenty se ocitají ve vozidlech, která na americký trh směřují. A právě proto se firma obává, že se cla mohou dotknout až 35 % její produkce.
Tarify nejsou jen záležitostí „velkých hráčů“
Obavy sdílí i Rafael Rosa, zkušený soustružník ve firmě. Podle něj dopadají cla i na malé podniky:
„Tenhle díl je například součástí systému stěračů. Když se komponenty montují v USA a pak jdou dál, dopad to má i na nás. A nejen na nás – zdražují se suroviny, což pocítí všichni, kdo nejsou nadnárodní firmy,“ upozorňuje Rosa.
Zároveň přiznává, že cla považuje za taktiku ve vyjednávání lepších obchodních podmínek, ale dodává:
„Po cestě však trpí spousta lidí. Jako my.“
Naděje na rovnováhu
Mario Lobato se dívá do budoucnosti s určitou dávkou optimismu. Věří, že obchodní tlak ustoupí rozumnému kompromisu.
„Existuje řada produktů – elektronika, technologie –, které USA prostě musí dál dovážet. Nemohou si dovolit říct ne. Když se něco náhle zdraží o 40 %, hrozí nedostatek. Myslím, že se vše vyrovná. Možná ne na nulu, ale třeba deset ku deseti – tak, aby cla byla vyrovnaná na obou stranách,“ uzavřel Lobato.
Možno niektorí starší, či v strednom veku si ešte pamätáme časy, kedy Švajčiarsko a Nemecko boli i pre nás Slovensko povinné jazdy a vždy sme vyhrali. No otázka je, prečo sú na tom i spolu s Dánskom, Lotyšskom a Rakúskom dnes omnoho lepšie?
Odpoveď je jednoduchá, v 90-tych rokoch sa otvorili hranice, ktoré sa otvorili ešte viac najmä vstupom do EÚ v roku 2004. A všetci dobrí českí hráči a tréneri zistili, že v cudzine zarobia niekoľkokrát toľko a tak za tých 21 rokov naučili hrať hokej aj ostatných. Čo je však horšie, tak česká liga je už potom viacmenej české B-čko, ktoré dáva príležitosti i naj slovenským hráčom.
Čiže kvalitným českým jednotlivcom sa dvere v roku 2004 otvorili, no národná liga išla dole. Náš i váš IQ-Parlament stále apeluje na verejnosť, aby sme vytvorili našu novú Stredoeurópsku federáciu, lebo iba tak sa môžeme stať v rámci Európy konkurenčnejší a iba tak si dokážeme s možno vyššími mzdami udržať elitu doma. Váš
http://www..iqp..sk