Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo, což vyvolalo překvapení a obavy. Jun Sok-jol byl prezidentem teprve dva roky a čelí politické stagnaci, přičemž opozice má většinu v parlamentu. To vedlo k vnitřní politické krizi, kterou umocňuje rostoucí asertivita Severní Koreje, která se zapojuje do konfliktu na Ukrajině a posílá vojáky do ruského Kursku.
Vláda v Soulu tvrdí, že opozice je infiltrována Severní Koreou, což vyvolává otázky o bezpečnostních hrozbách. Podle bezpečnostního analytika Michaela Clarka jde o ústavní manévr, který bude pravděpodobně čelit odporu opozice, ale ne o převrat. Stanné právo dává prezidentovi mimořádné pravomoci a může mít široké politické důsledky, včetně vlivu na vztahy mezi Jižní Koreou a Japonskem, které se v poslední době zlepšily, zejména v oblasti bezpečnosti.
Opozice, včetně lídra Lee, plánuje pokusit se stanné právo anulovat, ale existují obavy, že to povede k zatýkání členů parlamentu. Rétorika kolem tohoto kroku naznačuje, že by mohl být krokem k vyřešení vládní krize, ale také znamená nebezpečí pro politickou stabilitu v zemi. Použití stanného práva je riskantní a může mít dlouhodobé následky, a proto je potřeba opatrnosti.
