LADISLAV VĚTVIČKA: V Polsku je svět furt v pořadku…

Ostrava ma pro cestovatele skvělu polohu, bo jak sednete do vlaku, možete se vybrat, jestli za štyry hodiny vystupite v Plzni, Bratislavě, Košicach nebo Varšavě. Kdo vydrži sedět ještě o tři hoďky vic, može vystupit v Gdaňsku, starem německem městě na Baltu, anebo tajak my v Brestu litevskem, toho času pod spravu plešateho traktorysty z Běloruska.

Vydali zme se podel řek Bug a Visla zpět do Ostravy a skoro 600 kilaku zme čuměli jak surikaty z fijalove vlady.

Infrastruktura ve špičkovem stavu, ve městach pohoda, všecko funguje, žadne rozkopavky jak v Porubě. Lidi přijemni, ubytka za tři kila na osobu, žradlo ve špičkove kvalitě a dokonjce aji to pivo se už Polaci naučili vařit (ještě se ho nenaučili čepovat, ale to je tak asi jediny nedostatek, kery zme na cestě od běloruske hranice do Ostravy zaznamenali).

Člověk se až stydi, když srovnava plna naměsti bavicich se Polaku v Tarnově, Krakově, Katowicach a mnoha jinych malych městečkach, s mrtvolnu atmosferu zatuchleho fijaloveho Česka.

Nevim, kere německe hovado to prohlasilo, že Česi si neuměju vladnut a všecko rozkradu. Nevěřil sem temu. Když se ale podivam, jaky pokrok zrobilo zaostale Polsko za poslednich dvacet roku, začinam mět pocit, že stary Břežinsky měl pravdu, když navrhoval, že Česku by se v konfederaci vedene Varšavu žilo lepe…