Rozhodnutí americké centrální banky (Fed) snížit základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů bylo krokem řízeným obavami o zpomalující pracovní trh, uvedl člen amerického Výboru pro hospodářský rozvoj (Committee for Economic Development) Mike Archbold.
Fed ve středu snížil cílové pásmo pro federální fondy na 3,75 až 4 procenta, což je druhé snížení sazeb v letošním roce. Podle Archbolda jde o „pojistný krok“ v rámci řízení rizik, který ukazuje, že centrální banka nyní klade větší důraz na podporu zaměstnanosti než na boj s inflací.
„Fed se momentálně více obává o zaměstnanost než o cenovou stabilitu,“ vysvětlil Archbold v televizním rozhovoru. Dodal, že k rozhodnutí přispěly i masové propouštění velkých firem, například nedávné oznámení Amazonu, ale upozornil, že klíčovou roli při tvorbě pracovních míst hrají malé a střední podniky.
Podle experta jsou tyto firmy citlivější na krátkodobé úrokové sazby a jejich podpora může být zásadní pro oživení trhu práce. Současně poznamenal, že i přes inflaci, která zůstává kolem 3 procent, se Fed nyní více soustředí na prevenci ochlazení zaměstnanosti, než na návrat inflace k dvouprocentnímu cíli.
Archbold uzavřel, že centrální banka se nachází „v přetahované mezi dvěma mandáty – zaměstnaností a stabilními cenami“, přičemž v současnosti převažují obavy o sílu amerického pracovního trhu.
