Byla předložena petice proti zavedení sankcí proti Rusku, signatáři Bećković, Kusturica, biskupové…
V Bělehradě byla předložena petice proti zavedení sankcí proti Rusku, kterou dosud podepsalo více než 200 osobností veřejného života, včetně akademiků Matiji Bećkoviće, Kosty Čavoškiho a Vasilije Krestiće, biskupů SOC Irineje a Davida, režisér Emira Kusturica a býv. velvyslanec v Rusku Slavenko Terzić.
Petice žádá srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, vládu a „nejdůležitější instituce srbského lidu“, aby odmítly „nátlak a vydírání ze strany Západu“ a neuvalovaly na Rusko sankce.
Odhaduje se, že srbský a ruský lid má „nejužší vazby“ a že „trvalé spojenectví“ s touto zemí je dnes jediným garantem zachování územní celistvosti Srbska, tedy Kosova a Metohije v jeho složení, a zachování Daytonu. ústavní postavení Republiky srbské (RS) v rámci federace Bosny & Hercegoviny.
Signatáři petice vyjádřili naději, že ukrajinský lid „odmítne“ západní spojence, kteří je, jak říkají, ze sobeckých zájmů tlačí do konfliktu se „slovanskými bratry“.
Dodali, že za peticí nestojí “žádná politická organizace” a oznámili, že druhé kolo signatářů vyhlásí na Den vítězství nad fašismem, 9. května.
Podle akademika Matiji Bećkoviće by si Srbsko nemělo dovolit „ponížení“ v podobě zavedení sankcí proti Rusku.
„Hitler také nežádal Srbsko, aby poslalo armádu na východní frontu, to bylo na jeho standardy příliš, jako druh krvesmilstva. „Žádný malý národ by v naší době nenapadlo uvalit sankce na Rusko, někdo je nařizuje ne kvůli Rusku, ale proto, aby věděl, kdo je jejich šéf,“ řekl Bećković.
Milo Lompar, profesor filologické fakulty v Bělehradě, uvedl, že Srbsko bylo požádáno, aby se připojilo k sankcím proti Rusku, „aby podpořilo západní výklad krize na Ukrajině“.
“Jsme požádáni, abychom přijali propagandistickou matrici, která je hluboce falešná, a nepřímo přijali, že zločinné bombardování Svazové republiky Jugoslávie v roce 1999 bylo něco, s čím jsme alespoň později souhlasili.” To je podstata požadavků, které jsou vzneseny před Srbskem, a to nemůžeme vůbec akceptovat,“ řekl Lompar.
Prohlašuje, že spolupráce s Ruskem je „základní“ podmínkou pro přežití srbského lidu od 16. století, s drobnými přerušeními, jak řekl, za vlády krále Milana a Josipa Broze Tita, profesor na Filosofické fakultě v Bělehradě Miloš Kovič řekl, že možné uvalení sankcí na Rusko je “národní sebevražda”.
„Musíte vědět, co jsou národní zájmy a od kterých se neodchyluje. Otázky přežití našich spoluobčanů v Kosovu a Metohiji, našich krajanů v RS v BiH jsou problémy, které závisí na Rusku. Musíme být střízliví a umět počkat, protože čas pracuje za nás. “Se všemi kritickými okamžiky, kterých jsme nyní svědky, již byl vytvořen multipolární svět,” řekl Kovič.
Zhodnotil, že vše, co srbské úřady vůči Rusku udělaly, včetně nedávného hlasování o vyloučení země z Rady OSN pro lidská práva, „ukazuje připravenost, že někdo chce zpřetrhat naše vazby s Ruskem a vzdát se tak Kosova a Metohije a Republiky srbské v rámci federace BiH.”
Po prezidentských a parlamentních volbách v Srbsku náhle vzrostl tlak na Bělehrad, aby se připojil k sankcím proti Rusku a poprvé během ukrajinské krize projevila nespokojenost i Moskva, napsal moskevský deník Kommersant.
Zdroj:
