Úplatky skryté v kryptoměnách, milionové odměny vyplacené až po letech nebo obchody maskované přes příbuzné. Čína rozšiřuje boj proti korupci pomocí digitálních technologií, důslednější kontroly majetku úředníků a přísnějších pravidel pro propojení politiky s byznysem. Cílem je odhalovat korupční jednání dříve, než se jeho následky naplno projeví.
Korupce se přizpůsobuje moderní ekonomice a stále častěji využívá složité finanční operace, digitální aktiva a časově oddělené protislužby. Čínské úřady proto rozvíjejí nové metody kontroly, které mají pomoci odhalovat podezřelé vazby a finanční toky.
Milionový úplatek s odloženou odměnou
Jedním z případů, které ilustrují složitost současné korupce, je kauza Sü Sien-pchinga (Xu Xianping), bývalého viceguvernéra provincie Chu-nan a někdejšího zástupce vedoucího Národní komise pro rozvoj a reformy.
V roce 2025 byl vyloučen z Komunistické strany Číny a letos v červenci odsouzen za úplatkářství. Vyšetřovatelé zjistili, že již v roce 2007 získali jeho příbuzní od společnosti, které pomáhal, podíl v hodnotě přibližně tří milionů jüanů.
Protislužba a finanční prospěch přitom byly odděleny v čase i prostoru. Odměna za poskytnuté výhody tak nemusela následovat bezprostředně po samotném rozhodnutí.
Ču Čen (Zhu Zhen), inspektor Ústřední komise pro disciplinární inspekci a Národní dozorové komise, tento mechanismus popsal jako obchodování s vlivem, při němž se protislužba a platba záměrně časově rozcházejí.
Úplatky v kryptoměnách: peníze ukryté v kódu
Ještě technologicky složitější podobu měla kauza Jao Čchiena (Yao Qian), bývalého vedoucího technologického dohledu čínského regulátora cenných papírů a někdejšího vedoucího výzkumu digitálních měn v čínské centrální bance.
Podle vyšetřování přijal jako úplatek 2 000 jednotek kryptoměny ether. Jejich hodnota v určitém okamžiku přesahovala 60 milionů jüanů. Digitální aktiva byla ukryta v hardwarových peněženkách připomínajících běžné USB disky.
Případ ukazuje, jak mohou být moderní technologie využívány k zakrývání nelegálních finančních operací. Pro vyšetřovatele to znamená nutnost sledovat nejen tradiční majetkové převody, ale také digitální aktiva a komplikované finanční vazby.
Umělá inteligence a analýza dat v boji proti korupci
Čínské protikorupční instituce proto rozvíjejí metody založené na porovnávání dat, analýze finančních vztahů a vytváření analytických modelů. Jejich cílem je včas identifikovat neobvyklé transakce a vazby, které mohou upozornit na možné zneužívání pravomocí.
Li Li, proděkan školy disciplinární inspekce a dohledu na Čínské univerzitě politických věd a práva, vysvětlil, že nové nástroje umožňují přesouvat odhalování podezřelých případů do dřívější fáze. Namísto reakce až na již dokončené korupční jednání mohou instituce získávat varovné signály předem.
Technologie přitom představují pouze jednu část systému. Čínská opatření zahrnují také povinné oznamování osobního majetku vedoucích funkcionářů, jejich příjmů, investic, nemovitostí a podnikatelských aktivit rodinných příslušníků. Údaje podléhají namátkovým kontrolám a ověřování.
Další pravidla se zaměřují na úředníky odcházející z veřejných funkcí. Omezení jejich následného zaměstnání mají bránit takzvaným otáčivým dveřím mezi státní správou a soukromým sektorem, kdy by někdejší funkcionáři mohli využívat své kontakty a informace ve prospěch podnikatelských zájmů.
Čína chce posílit také mezinárodní spolupráci
Podle Li Liho se od 18. celostátního sjezdu KS Číny v roce 2012 postupně rozvíjí propojení stranické disciplíny a státního práva. Čínský přístup podle něj vychází z vlastních zkušeností s protikorupčními opatřeními a současně se snaží navazovat na mezinárodně uznávaná pravidla a postupy.
Pozornost se nyní obrací také na přeshraniční korupci. Připravovaná legislativa má vytvořit pevnější právní základ pro postup proti korupčním případům s mezinárodním rozměrem.
Podle průzkumu z roku 2024, který zahrnoval téměř 5 000 respondentů a na nějž se odvolává Li Li, vyjádřilo více než 90 procent dotázaných spokojenost s protikorupčními opatřeními. Výzkum rovněž zaznamenal výrazný pokles veřejně hrazených hostin a okázalých soukromých oslav.
Čínská strategie tak kombinuje digitální kontrolní nástroje, přísnější pravidla pro veřejné funkcionáře a rozšiřování právních mechanismů. Jejím deklarovaným cílem je nejen trestat již odhalené případy, ale také omezovat podmínky, které korupci umožňují vznikat a dlouhodobě se skrývat.
