Někdejší generál Německého Bundeswehru ve výslužbě Erich Vad, je proti vyzbrojování Ukrajiny těžkými zbraněmi…
V německém deníku Die Welt vyšlo vyjádření bývalého poradce bývalé kancléřky Angely Merkelové pro vojenskou politiku, brigádního generála ve výslužbě Ericha Vada, který se vyslovil proti dodávkám těžkých zbraní do konfliktu na Ukrajině.
Takové dodávky jsou potenciální “cestou ke třetí světové válce”, řekl Vad. Kromě toho lze složité zbraňové systémy, jako je hlavní bojový tank Leopard nebo bojové vozidlo pěchoty Marder, správně ovládat a používat pouze po letech výcviku, uvedl Vad. V současné době a v dohledné budoucnosti proto nemají pro Ukrajince žádný vojenský význam.
“V současné době se hodně věnujeme válečné rétorice – s dobrými úmysly,” řekl Vad. “Ale cesta do pekla, jak víme, je vždy dlážděna dobrými úmysly. O probíhající válce mezi Ruskem a Ukrajinou musíme přemýšlet od konce. Pokud nechceme třetí světovou válku, musíme se dříve či později vymanit z logiky vojenské eskalace a začít vyjednávat.”
Vad varoval před tím, abychom ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi upírali lidskost a označovali ho za patologického despotu, s nímž se už nedá mluvit. Jakkoli je válka na Ukrajině nezákonná a strašná, je podle něj součástí řetězce srovnatelných válek z poslední doby. “Irák, Sýrie, Libye, Afghánistán – nic z toho není tak nové,” řekl Vad. Příliš mnoho mrtvých civilistů a masakry, k nimž nyní dochází ve válce na Ukrajině, bohužel také nejsou výjimečné.
“Putin nevypadává z rámce”
“Ve válce jsou zabíjeni nevinní lidé. Taková je válka. Je to bohužel součástí systému.” Vad připomněl válku v Iráku v roce 2003, při níž byly zabity statisíce civilistů, a následnou okupaci země. “V porovnání s tím Putin nevybočuje z průměru. Tady musíte “ponechat kostel ve vesnici” (pozn. německé ustálené rčení) – jakkoli jsou ty obrazy otřesné.”
Pokud se například zveřejní, že Rusové stříleli na porodnici, naznačuje se, že to bylo úmyslné. “Ale určitě to nebyl Putinův záměr – proč by to dělal? Je za to pranýřován po celém světě. Ačkoli je to hrozné, měli jsme to i s tisíci mrtvých civilistů v Iráku, Libyi a Afghánistánu, nebo Jugoslavii.” Takzvané vedlejší škody na Ukrajině jsou zatím mnohem menší než v Iráku nebo Afghánistánu.
Stejně tak je dvojsečné vyčítat Putinovi, že Ukrajinu a Krym považuje za součást ruské geopolitické sféry vlivu. Říká se, že jde o zastaralý názor z 19. století. “Pro Američany však dodnes platí Monroeova doktrína, která říká, že na americkém kontinentu nebude tolerována žádná intervence cizích mocností. A Karibik je jistě také sférou vlivu, a to nejen od kubánské krize.” I když demokratizace světa probíhá s dobrými úmysly, ve skutečnosti a z hlediska mocenské politiky jde vždy také o rozšiřování sfér vlivu.
Bezpečnostní expert a vojenský analytik Vad předpokládá, že Putin upustil od původní myšlenky změny režimu, o kterou na Ukrajině původně usiloval, poté, co se z velké části stáhl od Kyjeva.
“Šance na vyjednávání tedy nejsou špatné,” řekl Vad. “Obě strany by z toho mohly vyjít se zachováním tváře. Ukrajinci prokázali, že účinně brání své hlavní město Kyjev a navíc vedou úspěšný obranný boj proti přesile protivníka.”
Rusové zase dosáhli určitých pozemních úspěchů na východě a na pobřeží Černého moře, uvedl. “To nejsou nejhorší podmínky pro příměří a mírová jednání a pro obě strany je to lepší, než aby byly dále zatahovány do bažiny dlouhé války s nejistým výsledkem.”
Autor: Redakce, Praha, ČR, 13.4.2022
