“Razie byla největším zneužitím moci v dějinách spolkové republiky a masivním zastrašováním celé opozice”…
Řekl Petr Bystroň, poslanec za AfD, pro švýcarský Neue Zürcher Zeitung, na konto masivního zatýkání, které proběhlo během týdne v Německu a obvinění lidí z terorismu a označení za “nepřátele státu.”
„Puč s 50 důchodci? Nezvládli by ani radnici San Marina.“ řekl Bystroň.
Snahy o vykonstruování nebezpečí zprava jsou čím dál absurdnější. Bystroň by tak měl docela dobře odrážet náladu ve straně. Zatčená exposlankyně za AfD, Malsack-Winkemann a dnes soudkyně je tam považována za samotáře. Mnozí nevěří, že šlo o pokus puč. Místo toho má člověk podezření na politickou motivaci ze strany úřadů.
Během svého působení v Bundestagu však Malsack-Winkemann přitahovala pozornost přílišnou kritikou federální vlády. Očkováním proti koronaviru chtějí proměnit celé Německo v laboratoř pod širým nebem s lidskými pokusnými králíky. A berlínská senátorka pro spravedlnost chtěla soudkyni v létě odvolat kvůli pochybám o její loajalitě k ústavě.
Bystroň na dotaz NZZ svá obvinění rozšířil:
„Tato razie je největším zneužitím moci v historii Spolkové republiky a masivním zastrašováním celé opozice. Vzhledem k těmto demokratickým deficitům by Rada Evropy měla pranýřovat Německo a EU by měla okamžitě zahájit řízení proti Německu.”
Pokud jde o vztah mezi AfD a roztříštěnou „říšskobürgerskou“ scénou, je třeba rozlišovat. Oficiálně jsou „Reichsbürger“ na stranickém seznamu nekompatibility. Jednotliví členové strany se přesto k myšlenkám hnutí odvolávají. V červenci 2021 kandidát navržený AfD v okrese Lipsko odmítl přijmout mandát v okresním zastupitelstvu. Odvolával se na zákon z dob německého císařství. Celkově ani v pravicové straně není dominantním trendem ideologie „Reichsbürger“ scény, která se odhaduje na zhruba 21 tisíc lidí po celém Německu.
Ostatně strana AfD, je v hledáčku německé domácí tajné služby. Od březnového rozhodnutí soudu ji může Úřad pro ochranu ústavy federální stranu sledovat jako podezřelý protiústavní případ. Od zapojení do strany jsou odrazováni zejména úředníci.
Sama AfD po poslední razii očekává zvýšený politický tlak na stranu a také tlak tajné služby. Cesta k žádosti o zákaz je dlouhá a plná překážek. Další pozorování by však mohly dát nový impuls nejnovější incidenty na zemské státní úrovni, ale také na federální úrovni.
Podle stranických zdrojů dva lídři AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová požádali představitele AfD, aby se k razii zdrželi komentářů. Oba odsoudili a důrazně se postavili aspiracím údajné teroristické sítě. “Nyní musíme počkat na vyšetřování,” stojí ve společném prohlášení. “Máme plnou důvěru ve zúčastněné orgány a vyzýváme k rychlému a úplnému vyšetřování.”
V berlínském zemském sdružení AfD, k němuž obviněný patří, chtějí s rozhodnutím o stranickém vyloučení také počkat na výsledky vyšetřování.
Durynské zemské sdružení tamního stranického předáka Björna Höckeho je podle ochrany ústavy považováno za „extremistu“. A nedávno byl bývalý poslanec Bundestagu Jens Meier propuštěn ze soudnictví, „aby se zabránilo vážnému narušení výkonu spravedlnosti“.
