Rusko hraje s Trumpem tvrdou hru o mírových jednáních na Ukrajině

Zástupce Ruska pro vztahy se Spojenými státy v pondělí prohlásil, že před ukončením války na Ukrajině musí být splněny všechny podmínky prezidenta Vladimira Putina v plném rozsahu, což naznačuje, že Moskva hraje s prezidentem Donaldem Trumpem tvrdou hru.

Trump, který opakovaně prohlásil, že chce válku na Ukrajině po statisících mrtvých rychle ukončit, v neděli uvedl, že si myslí, že dosáhl pokroku, ačkoli nestanovil, jak chce konflikt ukončit.

Na otázku, zda s Putinem hovořil od 20. ledna, kdy se stal prezidentem, nebo již dříve, Trump novinářům na palubě Air Force One řekl: “Měl jsem ho. Řekněme, že jsem ho měl.” Kreml odmítl kontakt potvrdit nebo vyvrátit.

Moskva však rychle zdůraznila, že její maximalistické požadavky – jak je stanovil Putin v červnu loňského roku – zůstávají úvodní nabídkou na začátku jednání. “Politického řešení, jak si ho představujeme, nelze dosáhnout jinak než plnou realizací toho, co vyslovil prezident Putin, když v červnu hovořil na ruském ministerstvu zahraničí,” řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov na moskevském tiskovém brífinku v angličtině.

“V tomto bodě se nacházíme a čím dříve to USA, Británie a další pochopí, tím lépe to bude a tím blíže bude toto žádoucí politické řešení pro všechny,” řekl Rjabkov.

Putin ve svém projevu na ministerstvu zahraničí 14. června stanovil své podmínky: Ukrajina musí upustit od svých ambicí v NATO a stáhnout své vojáky z celého území čtyř ukrajinských regionů, které si nárokuje a z větší části kontroluje Rusko.

Kyjev, který chce vstoupit do NATO a získat zpět kontrolu nad ztraceným územím, pokud to bude možné, tehdy prohlásil, že vyslovení takových podmínek by se rovnalo kapitulaci.

Trump během kampaně slíbil, že válku ukončí během jediného dne, a američtí představitelé jednali s Ukrajinou a Ruskem o ukončení nejsmrtonosnějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

Putin prohlásil, že k ochraně rusky mluvících obyvatel na Ukrajině a proti tomu, co podle něj představuje pro Rusko vážnou hrozbu v podobě možného ukrajinského členství v NATO, je zapotřebí tzv. speciální vojenská operace.

Rjabkov, kariérní diplomat, který dohlíží také na kontrolu zbrojení, uvedl, že Rusko nevidí v přístupu USA k Ukrajině žádnou zásadní změnu, a upozornil, že s Moskvou nebude hovořit jazykem ultimát.

“Bez vyřešení problémů, které byly základními příčinami toho, co se děje, nebude možné dosáhnout dohody,” řekl Rjabkov. “Takže varianty a polovičatá opatření nejsou cestou, kterou jsme připraveni jít.”

Ukrajina a její západní podporovatelé v čele se Spojenými státy obviňují Rusko, že se snaží provést zábor území v koloniálním stylu, a stoupenci Kyjeva slibují, že porazí ruské síly dodávkami zbraní za stovky miliard dolarů.

Moskva kontroluje přibližně 20 % Ukrajiny, včetně Krymu, anektovaného v roce 2014, a čtyř regionů na východě a jihu Ukrajiny.

Ačkoli Rusko tvrdí, že celé tyto čtyři regiony jsou zcela součástí Ruska, jeho pozemní síly kontrolují 70-80 % území, přičemž asi 26 000 km2 stále drží ukrajinské jednotky, ukazují údaje z otevřených zdrojů na frontové linii.

Agentura Reuters v listopadu uvedla, že Putin je otevřen jednání s Trumpem o mírové dohodě s Ukrajinou, ale vylučuje jakékoli větší územní ústupky a trvá na tom, aby se Kyjev vzdal ambicí vstoupit do NATO.