Čínský prezident Xi Jinping znovu rozvířil globální debatu o technologické dominanci. Na významném setkání v Shanghai totiž vyzval k razantnímu posílení základního výzkumu a k přijetí konkrétních kroků, které mají zásadně zvýšit schopnost Číny přicházet s vlastními průlomovými inovacemi. Podle jeho slov se svět nachází uprostřed nové technologické revoluce, kde rozhoduje právě to, kdo ovládne „základy“ vědy.
Xi upozornil, že globální konkurence se čím dál více přesouvá do oblasti základního a hraničního výzkumu. Právě tam podle něj vznikají nejzásadnější objevy, které mohou změnit rovnováhu sil. Čína proto nechce zůstat pozadu – naopak hodlá využít příležitostí a reagovat na výzvy systematickým posilováním vědecké základny.
Klíčovou roli v tomto plánu mají sehrát špičkové univerzity a národní výzkumné instituce, které mají být hnacím motorem inovací. Zároveň má dojít k užší spolupráci mezi firmami, akademickou sférou a výzkumnými centry, aby se urychlil přenos poznatků do praxe. Xi zdůraznil potřebu „odblokovat“ celý inovační řetězec – od základního výzkumu až po komerční využití technologií.
Velký důraz byl kladen i na lidský faktor. Čína chce masivně investovat do vzdělávání, přitahování talentů a jejich efektivního využití. Cílem je vytvořit silnou generaci vědců, kteří budou schopni konkurovat těm nejlepším na světě. S tím souvisí i plánované zlepšení pracovních podmínek pro výzkumníky a vytvoření prostředí, které podporuje kreativitu – a dokonce toleruje i neúspěch jako součást inovací.
Neméně důležitá je podle Xiho i finanční stránka. Podíl investic do základního výzkumu by se měl postupně zvyšovat a vzniknout má diverzifikovaný systém financování. Součástí strategie je také budování velkých vědeckých infrastruktur a moderních inteligentních výzkumných platforem.
Čína se zároveň nechce uzavírat před světem. Naopak plánuje aktivně vstupovat do globální inovační sítě, rozvíjet mezinárodní spolupráci a podílet se na řešení klíčových problémů lidstva – od změny klimatu přes energetiku až po zdraví.
Na jednání nechyběli ani další vlivní představitelé, včetně Cai Qi a vicepremiéra Ding Xuexiang, který označil Xiho projev za zásadní směrnici pro budoucnost čínské vědy.
Jedno je jisté: Čína dává jasně najevo, že boj o technologickou nadvládu teprve začíná – a základní výzkum se stává jeho hlavním bojištěm.
