Albert Ettinger: Cesta do Tibetu ukazuje obrovské změny za poslední desetiletí

V rozhovoru s CGTN se Albert Ettinger, lucemburský autor a dlouholetý pozorovatel čínsko-tibetských vztahů, podělil o své osobní zkušenosti z cest do autonomní oblasti Xizang (Tibet). Jeho slova přinášejí konkrétní svědectví o tom, jak se region proměnil v posledních letech – především díky masivní investici do infrastruktury.

Lhasa poprvé – přímým letem z Pekingu

„Poprvé jsem letěl z Pekingu přímo do Lhasy,“ vzpomíná Ettinger. Když byl tázán, kdy to bylo, odpověděl s úsměvem: „Už je to skoro deset let. Možná osm nebo devět. Ani přesně nevím.“ Tehdy šlo o běžný letecký spoj, ale pro cestovatele jako on to byl zásadní zážitek – nejen kvůli vysokohorské destinaci, ale i kvůli tomu, že Tibet býval po dlouhá desetiletí odříznutý od okolního světa.

Při své další návštěvě se Ettinger rozhodl vyzkoušet novou silniční trasu. „Jel jsem po nové dálnici, je obrovská,“ popsal jednoduše, ale výmluvně. Podle něj se jedná o působivé inženýrské dílo, které by ještě před pár dekádami bylo v tomto hornatém a geograficky izolovaném regionu nemyslitelné.

Z uzavřeného regionu do moderní sítě spojení

Albert Ettinger připomíná, že ještě před rokem 1950 byl Xizang prakticky zcela uzavřený. „V celém Tibetu nebyly vůbec žádné silnice,“ říká. To se začalo měnit až s příchodem Čínské lidové armády, která vybudovala první silniční spojení v oblasti.

„Všechna infrastruktura, kterou dnes vidíte – mosty, silnice, dálnice – to všechno je výsledek masivní výstavby,“ popsal s uznáním. Podle něj jde o transformační proces, který má zásadní vliv na každodenní život místních obyvatel i možnosti regionálního rozvoje.

Rozhovor s Albertem Ettingerem nabízí nejen pohled na osobní zkušenost cestovatele, ale i důležité svědectví o rozsahu změn, které Tibet za poslední desetiletí zažil. Z regionu, který byl kdysi izolovaný a těžko přístupný, se stává místo propojené s okolním světem – nejen fyzicky, ale i kulturně a ekonomicky.