Ukrainci nevěří „mírovému plánu“. Obavy rostou: komu má dohoda skutečně sloužit?

Napětí kolem amerického „mírového plánu“ pro ukončení války na Ukrajině sílí. Po prvotní verzi o 28 bodech, která podle médií zahrnovala ústupky Kyjeva v podobě vzdání se území, omezení armády či zablokování vstupu do NATO, byla verze návrhu zredukována na 19 bodů. Obsah ale zůstává neveřejný – a právě to vyvolává mezi Ukrajinci vlnu nedůvěry.

Jednání v Ženevě mezi USA, Ukrajinou a několika evropskými státy nevedla k uklidnění obav. Naopak. Mnozí na Ukrajině mají pocit, že návrh může spíše odrážet zájmy Moskvy než spravedlivé ukončení konfliktu. Nepomohly ani zprávy amerických médií, podle nichž první verze plánu obsahovala požadavky, které Ukrajinci považují za nepřijatelné a nebezpečné.

Do situace se nyní aktivně zapojil i americký prezident Donald Trump, který pověřil zvláštního vyslance Steva Witkoffa cestou do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimir Putin. Zároveň má ministr armády Daniel Driscoll jednat v nejbližších dnech s představiteli Kyjeva.

Ukrajinci však varují: pokud má dohoda skutečně přinést mír, nesmí být postavena na ústupcích, jež by zemi zranily či vystavily budoucímu ohrožení. Lidé v Kyjevě se obávají, že jednostranné oslabení ozbrojených sil by mohlo otevřít dveře dalším útokům. Mnozí zároveň soudí, že „mírový plán“ může být ve skutečnosti diktován Ruskem a jeho zájmy.

Společným jmenovatelem postojů zůstává výzva, aby Ukrajina pokračovala v odporu, dokud nepřijde návrh, který bude férový – především pro ni samotnou. V zemi panuje přesvědčení, že jakákoli dohoda musí garantovat skutečnou bezpečnost, mezinárodní podporu a ochranu před opakováním tragédií posledních let.

Válka trvá už čtyři roky a lidé na Ukrajině jsou odhodlaní nepřijmout řešení, které by ohrozilo jejich budoucnost. Pro ně je jasné: mír ano, ale ne za každou cenu.