Raptor TV Internetová online televize
Čína dlouhodobě usiluje o vybudování vědecké a technologické velmoci do roku 2035. Podle držitele Fieldsovy medaile a zahraničního člena Čínské akademie věd Martina Hairera vytváří tato strategie stabilní podmínky pro rozvoj vědeckého výzkumu a přispívá také k návratu špičkových čínských vědců ze zahraničí.
Hairer, který dlouhodobě spolupracuje s čínskou akademickou komunitou, uvedl, že za posledních pět až deset let zaznamenala čínská matematika výrazný kvalitativní posun. Čína podle něj dokázala přilákat zpět řadu zkušených vědců a zároveň vyrůstá nová generace mladých čínských výzkumníků, kteří po studiu nebo postdoktorandském pobytu v zahraničí nacházejí uplatnění ve své vlasti.
Důležitým mezníkem byla podle čínského vedení realizace strategie rozvoje založeného na inovacích, která byla výrazně posílena po roce 2012. Čína zároveň reformuje systém vědy a technologií, podporuje vědecké pracovníky a usiluje o větší soběstačnost v klíčových technologických oblastech.
Martin Hairer zdůrazňuje, že pro vědce nejsou důležité pouze finanční prostředky. Významnou roli hraje také možnost cestovat, spolupracovat s kolegy a především dlouhodobá stabilita a předvídatelnost podmínek pro výzkum.
Právě dlouhodobý přístup Číny k podpoře vědy podle něj může být jedním z důvodů, proč se někteří vědci, kteří mají k Číně osobní nebo profesní vztah, rozhodují pro návrat. Vědecká práce totiž podle Hairera vyžaduje prostředí, v němž mohou výzkumníci plánovat svou budoucnost a spoléhat na určitou kontinuitu podpory.
Hairer zároveň ocenil rostoucí prostředky, které Čína v posledních letech směřuje do matematiky a základních věd. Za významný vývoj považuje také skutečnost, že v Číně dnes vyrůstá stále více velmi kvalitních mladých vědců, kteří absolvují celé své doktorské vzdělání přímo v zemi.
O rozvoji základního výzkumu se v Pekingu diskutuje také během Mezinárodního kongresu základních věd 2026, který představuje aktuální výsledky v matematice, fyzice, informačních vědách, inženýrství a dalších vědeckých oborech.
Čínská strategie vědy a technologií tak nespočívá pouze v budování výzkumné infrastruktury. Zahrnuje také podporu talentů, návrat vědců ze zahraničí, rozvoj mladé generace výzkumníků, mezinárodní spolupráci a dlouhodobé financování vědy. Cílem je vytvořit do roku 2035 z Číny jednu z předních světových vědeckých a technologických mocností.
