Zlatá horečka mění laguny v jed: Nelegální těžba zlata ničí přírodu i živobytí lidí v Pobřeží slonoviny

Laguny na jihovýchodě Pobřeží slonoviny se mění v oběť nelegální těžby zlata. Voda v lagunách Tendo, Ehy a Aby je znečišťována toxickými látkami a zanášena sedimenty. Ohroženy jsou vodní ekosystémy, ryby, zemědělství i obživa tisíců lidí, kteří jsou na přírodních zdrojích v okolí lagun závislí. Na problém v únoru 2026 upozornila přímo vláda Pobřeží slonoviny.

Nelegální těžba zlata, označovaná ve francouzštině jako orpaillage clandestin, se v zemi v posledních letech výrazně rozšířila. Těžební činnost zasahuje lesy, zemědělskou půdu i vodní toky. Při neřízené těžbě dochází k odlesňování, rozrušování půdy a vypouštění znečištěné vody do řek a dalších vodních nádrží. Podle ivoirských úřadů představuje nelegální těžba jednu z nejzávažnějších současných hrozeb pro životní prostředí a územní správu země.

Laguny Tendo, Ehy a Aby pod tlakem

V únoru 2026 navštívil ministr životního prostředí Abou Bamba oblast Tiapoum, kde se seznámil se stavem lagun Tendo, Ehy a Aby. Vláda uvedla, že jejich přetrvávající znečištění je především důsledkem nelegální těžby zlata. Těžba podle úřadů kontaminuje vodu toxickými látkami a zároveň vede k nekontrolovanému zavážení některých vodních ploch.

Důsledky se netýkají pouze přírody. Zhoršování kvality vody přímo ohrožuje obyvatele žijící v okolí lagun, jejichž obživa je spojena s rybolovem, zemědělstvím a dalšími aktivitami závislými na zdravém vodním ekosystému.

U laguny Aby byly problémy patrné už v roce 2025. Obyvatelé a lidé působící v cestovním ruchu upozorňovali na změnu barvy vody, která se stala okrovou a zakalenou. Do laguny se zároveň dostávalo velké množství sedimentů, zejména z oblastí zasažených nelegální těžbou zlata mezi Aboisso a hranicí s Ghanou.

Rtuť se dostává do vody i ryb

Dopady těžby nejsou pouze vizuální. Vědecká studie zaměřená na Pobřeží slonoviny zjistila zvýšené koncentrace rtuti a methylrtuti ve vodě a sedimentech v některých oblastech spojených s těžbou zlata. Zvýšené koncentrace byly nalezeny také u ryb, především u masožravých druhů.

To představuje problém pro místní obyvatele, protože ryby jsou významnou součástí jídelníčku. Studie upozornila, že u některých druhů ryb mohly naměřené koncentrace rtuti překračovat hodnoty považované za bezpečné při běžné konzumaci.

Mizí lesy, zemědělská půda i přirozené ekosystémy

Problém se neomezuje pouze na laguny. Výzkum zveřejněný v roce 2025 sledoval dopady nelegální těžby v oblasti Kokumbo ve střední části Pobřeží slonoviny. Analýza satelitních snímků za období 2013 až 2023 ukázala výrazné změny využití krajiny.

Těžební činnost během sledovaného období přímo zabrala přibližně 89 hektarů. Z toho připadalo 40 hektarů na savany, 21 hektarů na zemědělskou půdu a 14 hektarů na lesní plochy. Celkově se v oblasti snížila rozloha lesů o 14,64 procenta a savan o 7,12 procenta.

Nelegální těžba tak mění krajinu způsobem, který může mít dlouhodobé následky. Ničení půdy, lesů a vodních zdrojů totiž zároveň znamená úbytek ekosystémových služeb, na nichž jsou místní komunity ekonomicky závislé.

Vláda chce poškozenou krajinu obnovit

Pobřeží slonoviny se nyní snaží rozsah škod zmapovat a poškozená území postupně obnovovat. V roce 2026 byl spuštěn program zaměřený na mapování lokalit nelegální těžby a rehabilitaci zdevastované půdy. Součástí projektu je obnova lesů, zvýšení zemědělské produktivity a podpora místních ekonomických aktivit.

Problém má přitom i výrazný sociální rozměr. Úřady upozorňují, že nelegální těžbu podporuje ekonomická zranitelnost části obyvatelstva, zejména mladých lidí. Zároveň vytváří neformální přeshraniční obchodní sítě a podle vlády přináší také zdravotní a bezpečnostní rizika.

Příběh znečištěných lagun Tendo, Ehy a Aby tak ukazuje širší problém, kterému Pobřeží slonoviny čelí: rostoucí těžba zlata přináší ekonomické příležitosti, ale její nekontrolovaná a nelegální část zároveň ničí vodu, půdu a přírodní prostředí, na kterém jsou místní komunity samy závislé.