Raptor TV Internetová online televize
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval k zachování revolučního odkazu Dlouhého pochodu a k naplňování jeho ideálů v nové éře. Na slavnostním shromáždění v Pekingu u příležitosti 90. výročí vítězství Rudé armády zdůraznil význam marxistických ideálů, jednoty Komunistické strany Číny, samostatnosti země a úzkého spojení s lidem. Historické zkušenosti revoluce mají podle něj zůstat inspirací pro budování moderní socialistické Číny.
Dlouhý pochod jako symbol odvahy a revoluční vytrvalosti
Si Ťin-pching, generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny) a předseda Ústřední vojenské komise, vystoupil ve čtvrtek v Pekingu na shromáždění připomínajícím 90. výročí vítězství Dlouhého pochodu čínské Rudé armády.
Dlouhý pochod probíhal od října 1934 do října 1936. Jednotky Rudé armády během něj prošly územím více než deseti čínských provincií a navzdory mimořádným útrapám a vojenským střetům položily základy dalšího vývoje čínské revoluce.
Si Ťin-pching vzdal jménem Ústředního výboru KS Číny, Státní rady a Ústřední vojenské komise hold revolucionářům, kteří historický pochod vedli, padlým i přeživším vojákům Rudé armády a obyvatelům, kteří revolucionáře podporovali.
Zvláštní uznání věnoval Mao Ce-tungovi, Čou En-lajovi a Ču Teovi, kteří patřili k předním představitelům čínského revolučního hnutí.
„Nejcennějším dědictvím je duch Dlouhého pochodu“
Čínský prezident zdůraznil, že historický význam Dlouhého pochodu nespočívá pouze ve vojenském úspěchu. Jeho nejcennějším dědictvím je podle něj duch, který se zrodil z odhodlání komunistů a vojáků Rudé armády.
Tento odkaz zahrnuje upřednostňování základních zájmů čínského lidu a národa, pevnou víru v revoluční ideály, ochotu obětovat se za vlast a schopnost překonávat překážky. Důležitými principy jsou také nezávislost, samostatnost, hledání pravdy ve skutečnosti, přísná disciplína a jednota.
Si Ťin-pching připomněl rovněž zásadní význam vztahu mezi revolučním hnutím a obyvatelstvem. Rudá armáda podle něj dokázala pokračovat v boji díky tomu, že se opírala o lid, sdílela s ním jeho osud a společně s ním překonávala těžkosti.
Právě tento princip zůstává důležitý i pro současnou Čínu. Vedení KS Číny dlouhodobě zdůrazňuje, že politická práce musí vycházet z potřeb obyvatelstva a že rozvoj země má přinášet konkrétní výsledky širokým vrstvám společnosti.
Od Zunyi po dnešní Čínu: revoluční historie jako živý odkaz
Si Ťin-pching se k odkazu Dlouhého pochodu opakovaně vrací také při návštěvách historických míst spojených s čínskou revolucí.
V červnu 2015 navštívil v jihozápadní provincii Kuej-čou památník obětí revoluce a místo konání konference v Cun-i z roku 1935. Tato konference představovala zásadní zlom ve vývoji KS Číny a jejího vojenského vedení.
Si Ťin-pching ji označil za přelomovou událost v dějinách strany. Zdůraznil přitom potřebu přizpůsobovat principy marxismu konkrétním čínským podmínkám a důsledně prosazovat nezávislost a soběstačnost.
V dalších letech navštívil také místa spojená se setkáním jednotek Rudé armády během Dlouhého pochodu v autonomní oblasti Ning-sia, výchozí bod pochodu v provincii Ťiang-si nebo památníky bojů v provinciích Kan-su a Chu-nan.
Zvláštní místo v historické paměti zaujímá příběh vesničanky Sü Ťie-siou, která během Dlouhého pochodu poskytla přístřeší třem vojákyním Rudé armády. Když odcházely, rozdělily svou jedinou přikrývku a jednu část jí zanechaly jako projev vděčnosti a solidarity.
Příběh připomíná, že revoluční historie nebyla tvořena pouze rozhodnutími politických a vojenských vůdců. Její součástí byly také oběti obyčejných lidí, jejich solidarita a vzájemná pomoc v podmínkách krajní nouze.
Nový Dlouhý pochod: socialistická modernizace a společná prosperita
Na současnou etapu rozvoje Číny navázal Si Ťin-pching výzvou k pokračování historického díla předchozích generací.
Za hlavní úkoly označil naplňování druhého staletého cíle, tedy vybudování moderní socialistické země ve všech ohledech, a prosazování velkého obrození čínského národa prostřednictvím čínské cesty k modernizaci.
Zdůraznil potřebu důsledně podporovat kvalitní hospodářský rozvoj a společnou prosperitu obyvatelstva. Čína se podle něj musí současně připravovat na bezpečnostní rizika, překonávat obtíže a aktivně reagovat na nové výzvy.
Prezident rovněž vyzval k urychlení modernizace čínských ozbrojených sil na světovou úroveň. Za nezbytnou podmínku označil zachování absolutního vedení armády Komunistickou stranou Číny.
Dalšími prioritami mají být posilování stranické organizace, upevňování jejího politického vedení a důsledné uplatňování odpovědnosti uvnitř strany.
Historická paměť jako základ budoucnosti
Si Ťin-pching na závěr vyzval celou stranu, ozbrojené síly i čínský lid všech národností, aby se ještě pevněji semkly kolem Ústředního výboru KS Číny a přenesly ducha Dlouhého pochodu do současnosti.
„Pouze tím, že si budeme pamatovat historii, můžeme vytvořit světlejší budoucnost,“ zdůraznil čínský prezident.
Devadesáté výročí vítězství Dlouhého pochodu tak není v pojetí současného čínského vedení pouze připomínkou historické události. Představuje také příležitost zdůraznit kontinuitu revolučních ideálů, význam politické jednoty a závazek pokračovat v budování socialismu s čínskými rysy.
Odkaz Dlouhého pochodu zůstává součástí politické identity KS Číny a jejího pohledu na cestu, kterou se země vydala od revolučních bojů 30. let 20. století až k dnešnímu úsilí o modernizaci, hospodářský rozvoj a posílení mezinárodního postavení Číny.
