ČESKO: BIS: Výroční zpráva 2020 – agenti Putina,Číny & Anticovid demonstranti ohrožují liberální demokracii

Pandemie covid-19 pouze akcelerovala dlouholetý vývoj extremistické scény, který potvrdil, že scéna prošla výraznou transformací. Byť je činnost některých extremistů mediálně atraktivní a jejich případné excesy přitahují pozornost, reálný mobilizační potenciál i kompetence členů organizovaných extrémistických skupin zůstávají malé a tyto subjekty víceméně stagnují.

Ve vztahu k ochraně demokratických základů státu nejsou organizované extremistické skupiny již několik let v ČR závažným bezpečnostním rizikem. Z činnosti paramilitárních a domobraneckých uskupení rovněž nevyplývalo relevantní ohrožení. Domobranci sami sebe sice prezentovali jako profesionální polovojenskou skupinu, ale ve skutečnosti šlo jen o mediální fikci a jejich reálný dosah byl velmi malý. Hlavní náplní činnosti domobranců byla různá setkání spojená s polovojenskými cvičeními a paramilitárně zaměřenými přednáškami.

V průběhu roku se domobranci také angažovali na poli šíření dezinformací a konspirací spojených s nemocí covid-19 a opatřeními proti ní. Primárně k tomu využívali své internetové stránky a účty na sociálních sítích. Významnějším problémem se naopak stávají ad hoc tematicky zaměřené skupiny či radikalizovaní jedinci, u nichž není důležitá propracovanější soustava postojů a hodnot, ale pouze negativní, často iracionální postoj vůči určitému fenoménu.

Za islámský terorismus mohou podle BIS antiislamisté

Hlavní podmínkou pro eskalaci současného islamistického terorismu je akumulace nespokojenosti či frustrace v rozrůstajících se řadách psychicky zranitelnějších jedinců, kteří jsou snadným cílem ideologické manipulace. Události jako např. karikatury proroka Muhammada, diskuse okolo zavedení tzv. šátkových zákonů či projevy islamofobie působí jako spouštěče dalších vln teroristických útoků. Džihádističtí propagandisté, často radikální kazatelé nenávisti vůči osobám považovaným muslimy za nevěřící, dokáží výše zmiňovaných momentů efektivně využívat pro získávání dalších stoupenců. Přestože je mezinárodní boj s islamistickým terorismem efektivní a zaznamenal mnoho úspěchů, nelze zabránit každému útoku ve jménu islámu, protože islamisticko–džihádistická ideologie vychází z nejednoznačných myšlenkových zdrojů s velkým mobilizačním potenciálem. Státy se tak i nadále budou potýkat s útoky tzv. osamělých aktérů radikalizovaných prostřednictvím internetu.

 V roce 2020 mělo Rusko a jeho zpravodajské služby stále výhodu disproporčního diplomatického zastoupení. Ruská strana tak disponovala dvěma klíčovými výhodami: výhodnějším postavením v  případě recipročních opatření vůči diplomatickému personálu a dostatečným počtem přítomného kvalifikovaného personálu v  době omezení pohybu v rámci protiepidemických opatření. Přesto anti-covidová opatření narušila akční plány ruské diplomacie i zpravodajských služeb – s  omezeními pohybu přišly nutně i  ztráty příležitostí ke zpravodajským kontaktům v  tradičních oblastech zájmu, kterými jsou politika, akademická sféra či obchod. O to více se zvyšoval ruský zájem o  kontakty na české proruské a  protisystémové entity a  snaha o  maximální využití omezených příležitostí pro budování kontaktů v  regionech v  rámci vojensko-memoračních akcí. Ruská strana se na našem území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům, ale také užívá ČR jako destinaci, ve které se pokouší o  budování  kontaktů s  cizími státními příslušníky. Rusko rovněž pokračovalo v  aktivitách směřujících k  poškozování ČR s  využitím kybernetických nástrojů. V  oblasti ruských vlivových aktivit zůstalo i v loňském roce prioritou prosazování ruských zájmů prezentovaných sice jako zájem český, nicméně skutečné české zájmy poškozujících. V  globálním kontextu průběžně sílil paradox ruských vlivových operací, kdy narativ směrem k ruskému publiku hlásal, že Rusko je obklopeno nepřáteli, zatímco narativ určený k  českému (resp. globálnímu) publiku zdůrazňoval, že Rusko je naše spása. Subverzní charakter vykazovala na svém počátku tzv. ricinová kauza, kdy BIS obdržela informace o  údajném dovozu a  plánovaném užití jedovaté látky proti českým politikům. Po prověření zachycených signálů se však ukázalo, že se jednalo o  snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k  závěru, že tento incident byl alespoň v  konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace. Vyhodnocování toho, nakolik je hrozba reálná se výrazně zkomplikovalo po zveřejnění některých důležitých informací o  prověřování signálu ze strany bezpečnostních složek. Pokračovaly rovněž snahy ruských společností spojených s  tamním vojenskoprůmyslovým komplexem získávat v  ČR výrobky zařazené na seznamech mezinárodně kontrolovaných položek. Důvodem nárůstu poptávek byly zejména obměny a modernizace obráběcích strojů dodaných do Ruska v minulosti. U obchodu s vojenským materiálem se projevila účinnost sankčních opatření EU proti Rusku, která takové obchody neumožňují.

Stejně tak Čína představuje rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu. Podružnou se zároveň stává otázka, kdo je či není čínský zpravodajský důstojník – podle čínského zákona o  národním zpravodajství je každý čínský občan potenciální vykonavatel vůle a  zájmů čínských zpravodajských služeb. Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti. Spolupráce s  čínskými silovými složkami je tak pro čínské subjekty i  jednotlivce ze zákona povinná a  odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky. Navzdory omezením pohybu vyvíjely čínské zpravodajské struktury aktivity na českém území i  v  loňském roce, a  to zejména pod diplomatickým a  novinářským krytím. Nejintenzivnější byla čínská zpravodajská činnost v  oblastech politické a  vědeckotechnické rozvědky. Z  pohledu možných ekonomických škod a  ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy. Po linii politické rozvědky jsou příslušníci čínských zpravodajských služeb velmi úspěšní v kultivaci vztahů s osobami, které se pohybují na politické scéně (popř. ji ovlivňují), a to bez rozdílu v ideologické orientaci. V  segmentu vlivových operací se čínský zájem a  aktivita soustřeďovaly na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19 na západní země a  na narušení česko-tchajwanských  politických a  ekonomických vztahů. Součástí vlivového působení bylo i  to, že čínští zpravodajci, diplomaté a  členové stranických organizací hledali v ČR způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu v  ČR. V  kontextu pandemie covid-19 lze zmínit i čínskou snahu o nákup ochranných pomůcek v ČR. Čína se v  rámci svého programu „Made in China 2025“ i  nadále pokoušela obstarávat zahraniční pokročilé technologie a  související know-how, a  to i  z  ČR. Aktuálně Čína usiluje o  získávání nově vyvíjených technologií, mezi které obecně patří robotické a  autonomní systémy, aditivní výroba 3D tisku nebo nanotechnologie. Čínské subjekty také pokračovaly v  akvizicích zájmových českých společností a  ve snahách o  přenesení výroby do Číny nebo využívání metod reverzního inženýrství.

V  posledních letech lze, po desetiletích útlumu, pozorovat opětovný nárůst aktivit  íránských speciálních služeb v Evropě, stejně jako jejich rostoucí agresivitu zejména vůči odpůrcům režimu v exilu. I v roce 2020 se tak BIS zaměřovala na možná bezpečnostní rizika spojená s  činností íránského exilu v  Evropě (možné útoky na opoziční novináře nebo politické aktivisty z  řad kurdské, sunnitské a  obecně progresivní názorové opozice duchovního režimu). Těmito aktivitami Íránu může být v  ČR dotčeno působení perské redakce Rádia Fardá v rámci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které Írán vnímá jako opoziční entitu. BIS nicméně v  této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí. Írán také projevoval snahu získávat proliferačně využitelné poznatky na českých vědeckých pracovištích a  univerzitách zejména s  technickým zaměřením či na konferencích se zahraniční účastí. Snaha získávat proliferačně využitelné poznatky je součástí tzv. nehmotného přenosu technologií a  poskytování tzv. technické pomoci, která zahrnuje i předávání poznatků a znalostí jak ve vědě a výzkumu, tak v podnikatelské sféře. Proliferační rizika související s problematikou tzv. nehmotného přenosu technologií je možné zmírňovat i kontinuálním zvyšováním povědomí o jejich existenci.