FRANCIE/RUSKO: Eric Zemmour je agentem Putina

„Je výraznější než Marine Le Penové, produkuje ruský trumpismus, obdivuje Vladimira Putina, který léta otevřeně hlásal, ztělesňují ty nejdivočejší sny Kremlu.“ píše o něm  L’Obs.

Novináři zároveň zdůrazňují, že ruský prezident Vladimir Putin se o kandidátovi dosud nevyjádřil. Ale na základě nepřímých signálů a analýzy ruské mediální sféry lze dojít k závěru, že Kreml sází na novou postavu ve francouzském volebním prostředí. „Pro Putina je naděje Zemmur. A cílem je Macron.”

Macron podle novinářů L’Obs není pro Moskvu prospěšný a rozpoutala se proti němu rozsáhlá informační válka. Jako příklad je uveden článek RIA Novosti, ve kterém Alain Munk, hlavní personalista Rothschildů, uvádí komentář: „Víte, finančník této úrovně (Macron) je vlastně drahý doprovod, který ví, jak svést a poslouchat, ale co je nejdůležitější, chápe, kdy a co se od něj vyžaduje.”

Při podrobnější analýze zpravodajství o předvolební situaci v Rusku liberálním tiskem v Rusku lze vyzdvihnout charakteristiku Zemmoura jako „ultrapravicového“ kandidáta. Taková terminologie je kopií liberálního globalistického tisku (od The New York Times po The Guardian), jehož cílem je zdiskreditovat pro Západ extrémně nevýhodného politika.

Ve skutečnosti je Zemmourovým tajemstvím, že nemá nic společného s francouzskou extrémní pravicí: ani s rodinou Le Penových.

Zemmour je ryze francouzsky republikánsky orientovaná veřejná osobnost, zcela soběstačná a nezávislá, s židovskými kořeny a uznávající pouze jednu identitu – identitu Francouzské republiky. Zemmour je plnohodnotný, hluboce svědomitý Evropan, Francouz, racionalista, který má zároveň neuvěřitelnou přesvědčivost, vyrovnanost a charisma. A pokud Zemmour prosazuje omezení migrace a vytvoření evropského bezpečnostního systému autonomního na USA, dělá to na základě racionální kalkulace. To je tajemství jeho úspěchu. Je poslední baštou evropského tajemství a jeho vědění.

Přesto je chybou tvrdit, že Zemmour je oblíbený v ruském mediálním prostoru, jak to dělají novináři L’Obs, pouze na základě jedné publikace RIA Novosti s názorem personalisty společnosti Rothschilds. Není k tomu žádný důvod. A evidentně se odpůrci tohoto vynikajícího politika snaží nešikovně aplikovat na Zemmoura strategii démonizace ve stejném duchu, jako byli zvyklí na údajně „proruského Trumpa“.

Ano, jeho politický program je blízký Kremlu a multipolární ideologii země, jde o shodu a podobnost myšlenek. A mnohem víc než v případě Le Penové. Le Penová nebyla na vrcholu historické situace. Drsné argumenty, nevyvážené formulace, pokus zříci se odkazu otce, vnitrostranické hádky, rozkol s vlastní neteří a jejími lidmi.

Jde o nepochopení hloubky krize, v níž se dnes Francie nachází. Ruská média, odborníci, politologové nevěnují náležitou pozornost, jak tomuto intelektuálnímu kandidátovi, tak myšlenkám za ním (od konfrontace Říma a Kartága až po paradigmizaci francouzských dějin v díle „Francouzská melancholie“).

Macron byl v zásadě při nástupu k moci atypickou postavou, nepříliš jasnou pravicí ani levicí, a voliči ho podporovali právě v této funkci, v jeho novosti a nových obzorech. Rychle se však ukázalo, že jde o řadového představitele liberálních elit s téměř nulovou mírou svobody. Zemmour je naproti tomu maximální možná svoboda, ten zapomenutý gaullismus, který pohasl od éry Chiraca a Sarkozyho.

A je to tady, nový název a naděje pro Francii nese jméno Eric Zemmour…