Jakub Železný? Ideální hrobník České televize, říká Vadim Petrov

Česká televize je podle Vadima Petrova, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, institucí v rozkladu. Ve veřejném prostoru nezvyklý mix apatie, tvrdé kritiky a ironie podává obraz „kocábky, která se potápí“, řízené ne řediteli, ale ideologií, uzavřeným systémem vztahů a strachem ze změny. Podle něj by tím nejlepším hrobařem ČT byl Jakub Železný – dorazil by ji rychleji než čas sám. Ať už s Petrovými slovy souhlasíme, nebo ne – je to svědectví, které nelze ignorovat.

Vadim Petrov si nebere servítky, když hodnotí končícího generálního ředitele Jana Součka. „Nepřevzal vedení televize, vůbec se nechytil,“ říká Petrov a líčí obraz šéfa, který místo řízení instituce hladí psa v kanceláři. Souček si podle něj nedokázal vytvořit spojence nikde – mezi zaměstnanci, politiky, ani veřejností. Výsledek? Všichni se prý spojili proti němu.

„To se řídí samo.“ Zpravodajství jako ideologická pevnost

Nejtvrdší slova ale míří k samotné podstatě fungování zpravodajství. „Co tam chcete řídit? To se řídí samo. Vládne tam ideologie a ekosystém vztahů.“ Podle Petrova se do vnitřního fungování redakce nikdo zvenčí nedostane – a pokud ano, jen jako neškodný divák. Předpokladem pro práci je prý „vyznávání liberální demokracie“, podpora EU a adorace Ukrajiny, což má vytvářet černobílý a propagandistický mediální obraz.

Zpravodajství ČT je podle Petrova jednostranné, nekritické a uzavřené. A právě to je jeho největší výhrada – že místo kontroly moci se televize stala ideologickým nástrojem.

Petrov překvapivě říká, že ideálním nástupcem by mohl být právě Jakub Železný – ovšem nikoli jako zachránce, ale jako urychlovač konce. „On je natolik problematická postava, že by televizi dorazil rychleji než kdokoliv jiný,“ tvrdí. Podle Petrova je Železný neschopný kompromisu, posedlý vlastním viděním pravdy a naprosto nevhodný pro jakoukoli vyjednávací pozici. Jeho jmenování by prý vedlo ke vzpouře zaměstnanců, konfliktům s politiky – a následné politické reakci, která by mohla ČT konečně reformovat, nebo zrušit.

Přelévání státních peněz do neefektivního kolosu

Česká televize podle Petrova „nepluje“, stojí a žije jen díky mohutnému státnímu financování. Navrhuje snížit její rozpočet na úroveň komerčních televizí, zbytek peněz přesměrovat skrze granty a licence k soukromým médiím. „Nejdřív vymřou její diváci a pak umře ona,“ říká suše. A přesto navrhuje, aby veřejnoprávní média měla nadále jistotu financování – ale s menším vlivem na společnost. Časem by podle něj mohla zaniknout úplně.

Z úst člena mediální rady zaznívá obvinění nejtvrdšího kalibru: veřejnoprávní médium, které mělo sloužit veřejnosti, se podle něj stalo institucí, která slouží jen sama sobě, je odtržená od reality a na kritiku odpovídá výsměchem. Jak říká Petrov: „Kdo chce pracovat ve zpravodajství, musí být vnitřně nastavený na jeden formát.“ Jinak řečeno: jiný názor – než ten správný – není vítán.