3 muži FREXITU

Celostátní volební kampaň nemůže být improvizovaná. Posledních několik týdnů, necelý rok před evropskými volbami v roce 2024, byli ti, kteří jsou obecně označováni jako „malí“ kandidáti, aktivní v zákulisí a vytvořili finanční a politickou strategii se dvěma cíli: 3 % hlasů pro získání proplacení výdajů na kampaň, 5 % pro možnost zasednout s přibližně pěti poslanci v EP.

Před čtyřmi lety překročil jeden z těchto dvou prahů pouze jeden „suverénní“ kandidát: Nicolas Dupont-Aignan se ziskem 3,51 % hlasů. François Asselineau, kantor „Frexitu“, získal 1,17 % odevzdaných hlasů, což je dvakrát více než jeho konkurent Florian Philippot, který získal 0,65 % hlasů. Tři muži Frexitu navrhují uchýlit se k referendu o Frexitu.

Marine Le Pen, přepracovala program a přejmenovala stranu svého otce Jean-Marie Le Pena z Front National, na Národní sdružení. Opustila z programu otce mnohé, jedním z hlavních bodů byl i Frexit, neboli odchod Francie z EU, ale i NATO.

Takže prostor je volný a čím dál více Francouzů na to slyší, zvláště po úspěšném Brexitu. O Frexitu mluví i nová strana Znovudobytí Erica Zemmoura, kde je místopředsedkyní vnučka Jean-Marie Le Pena neteř Marine Le Pen, Marion Maréchal Le Pen, ale není to pro stranu hlavní téma.

Všem třem mužům Frexitu rostou dosahy na sociálních sítích. Z někdejších pár set na statisíce a následně miliony. Je jasné, že Frexit zajímá čím dál více Franzcouzů.

François Asselineau, je bývalý vysoký státní úředník je také průkopníkem myšlenky „Frexit“. Dnes už UPR (Union Populaire Républicaine) není tou „malou stranou”, která se zvedá navzdory mlčení médií. Françoisovi Asselineauovi se ovšem zatím nedaří tento úspěch sledovanosti na webu přetavit ve volební hlasy.

„Marine Le Pen není skutečný suverén, protože chce zůstat v Evropské unii”, říká François Asselineau, platí to i pro další jeho konkurenty.

François Asselineau půjde do evropských voleb sám. Hlavním bodem je Frexit a vypovězení „všech evropských smluv, včetně Římské smlouvy“. Ve srovnání se situací za druhé světové války dodává: „De Gaulle nedělal kompromisy“. 

18. června 2023 u mikrofonu Evropy 1 zahájil Nicolas Dupont-Aignan svou předkampaň k evropským volbám „výzvou“ po unii suverénů. Velmi rychle se k němu připojily dva suverenisté Florian Philippot, který se postavil na jeho stranu v roce 2022, a Charles-Henri Gallois, prezident Generation Frexit, bývalý výkonný ředitel UPR. Tyto tři osobnosti, známé v suverénních kruzích i v celostátním měřítku, si společně hodlají počínat lépe než v roce 2019 a chtějí dosáhnout pětiprocentní hranice.

„Dochází ke skutečnému národnímu suverennímu převratu, to znamená, že jsme v procesu dokončování národa. Nevidím, že bych nereagoval,“ vysvětluje Nicolas Dupont-Aignan, trojnásobný kandidát na prezidenta.

Epidemie Covid-19 a válka na Ukrajině podle něj vedly k uchopení moci bruselskými institucemi nad Francií se „spoluúčastí Emmanuela Macrona na jasné globalistické agendě a podřízenosti Washingtonu D.C.“ 

Spíše konzervativní, gaullističtí a pravicoví partneři mají podobné představy i z hlediska imigrace, vzdělání a kupní síly. „Myslím, že 5 až 10 % Francouzů se může ocitnout na seznamu národního osvobození, jako naši voliči,“ soudí Nicolas Dupont-Aignan. Florian Philippot ze své strany chce využít zklamané z Národního sdružení Marine Le Pen.

Získat křesla v Evropském parlamentu však nebude pro unijní kandidátku navrženou lídrem Debout La France snadným úkolem. Pokud evropské volby mají účinek „užitečného hlasování“ a zvýhodňují malé kandidáty, může kampaň narušit několik prvků, zatímco kandidatuře „NDA“ se v průzkumech připisují 4 %.

Nicméně téma Frexitu žije paradoxně i na levici, kdy se někteří levicově orientovaní politici malých stran o toto téma také pokouší. Příští volby v květnu 2024 do europarlamentu, tak budou také ukazatel proto toto téma…