ČESKO: JADERNÉ ELEKTRÁRNY DOSÁHLY DRUHÉ NEJVYŠŠÍ VÝROBY V HISTORII

Dohromady dodaly do přenosové sítě 30,73 terawatthodin bezemisní elektřiny. Mimo jiné tak ušetřily 22,5 milionů tun oxidu uhličitého. Téměř vyrovnaly dosud rekordní výrobu, které dosáhly v roce 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 terawatthodin energie.

Provozního milníku 30 terawatthodin elektřiny za rok dosáhly české jaderné elektrárny už 23. prosince, o osm dní dříve než v loňském roce. Od té doby zůstalo v plném provozu pět ze šesti výrobních bloků. Pouze v dukovanské druhé výrobní jednotce probíhá plánovaná výměna paliva spojená s kontrolami a investicemi.

„Klíčový byl stabilní a spolehlivý provoz a také dobře zvládnuté modernizace v minulých letech. Díky nim od zahájení provozu bezpečně vzrostl výkon našich bloků o přibližně 500 megawatt, tedy, jako bychom postavili další blok Dukovan,“ vysvětluje předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.

Konkrétní výrobní cíle jednotlivých elektráren společnost ČEZ nesděluje. Divize jaderná energetika spustila v roce 2017 program, zaměřený na bezpečný dlouhodobý provoz a stabilní výrobu přes 30 terawatthodin ročně.

„Naší nejvyšší prioritou je bezpečný a spolehlivý provoz, ne dosahování rekordů, ale stále vidím prostor k dalšímu zlepšování. Jsme si vědomi toho, jak je bezemisní a spolehlivá dodávka elektřiny důležitá. V novém roce se proto soustředíme především na stabilní provoz a dobré zvládnutí odstávek, což nebude s ohledem na ochranná opatření proti covidu i na rozsah investic jednoduché,“ doplňuje člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Celkem čeká české jaderné elektrárny pět odstávek pro výměnu paliva. Druhý dukovanský blok předběžně plánují energetici připojit do sítě v průběhu února, následovat by měl ještě ve stejném měsíci první výrobní blok. Součástí odstávek jsou i kontroly a investice.

V roce 2020 všechny elektrárny v České republice dodaly do přenosové sítě 81,4 TWh energie, podíl ČEZ na tomto objemu tvořil přibližně 75%. Dlouhodobě klesá podíl uhlí a roste význam výroby bezemisních zdrojů jako jsou vodní, fotovoltaické, větrné a jaderné elektrárny.