ČESKO: O marnosti české antivaxerské politické scény

Nemám nic proti antivaxerské scéně (i když se osobně za antivaxera nepovažuji), považuji to za legitimní politické téma, zvláště dnes.

Je milé, že se měsíc a půl, po opět prohraných volbách, sešlo na jednom pódiu cca 30 lídrů, stran, hnutí a spolků. Byli to všichni ti, co tyto volby prohráli. Všichni ti co kandidovali se svojí partají a nakonec neuspěli. Dohromady by to bylo něco málo pře 5%. A jak víme, sčítat se to nedá. Nicméně už to je po letech úspěch, že se tam nakonec sešli, je to však zároveň i jejich prohra…

Jako každý rok, na výročí 17.11. vídáme mainstream politiky a jejich hloupé, tuctové fráze na Národní třídě. Tak stejně vídáme na opačném antimainstreamovém, neparlamentním, opozičním pódiu stejné tváře i stejné fráze…o svobodě, jejich boji za nás…atd…

Osobně proti těm lidem nic nemám. Jenže v podstatě oni jsou také tím kamenem úrazu. Opakovaně tzv. podle svých slov “zvedají ten prapor boje za svobodu” a opakovaně, je lidé nevolí. Opakovaně tvrdí, že bojují za nás a opakovaně ten kýžený hlas, který je přenese přes 5 % nedostávají. Zjevně prostě lidé nechtějí, aby za ně bojovali.

Paradoxní na této situaci je i to, že když už se do nějaké funkce dostane někdo z nich, jako například loni se dostal do senátu kandidát Svobodných. Nakonec nestojí se svými lidmi na pódiu na “staromáku”, ale jde s koalicí SPOLU, uctít památku Václava Havla…prostě se stal mužem mainstreamu, zvolen však antimainstreamovými hlasy…jak by řekl Václav Havel: “to jsou paradoxy, pane Vaněk”…

Vtipné také je, že se v podstatě ničeho neúčastní jediná parlamentní antimainstreamová strana SPD. Tu jste na “staromáku” vidět nemohli, protože prostě proč běhat po náměstí, když už je po volbách, a poslanecká místa jsou zajištěna…ne, že by nějak demonstrovalo SPD i před volbami. Vlastně nevíme a neznáme stranický názor na celou pandemii a nejen na ni…ale budiž, je to jejich věc, přivedlo je to k tomu, že jim odpadli voliči, z 11% na 9% a příště to bude ještě horší…

I když se na pódiu vystřídalo hodně řečníků, psali potom lidé na sociálních sítích, že chybí lídr. Jistě najít lídra je složité, v určitou chvíli na něj aspiroval Lubomír Volný, ale ten se následně ztratil ve své vlastní zmatenosti, příklonu ke konspirátorům, tvrzeními o tom, že nás práškují covidem z letadel a že u voleb získá 21 % atd…Nakonec se na pódiu ani neobjevil, z rodinných důvodů prý zůstal v Ostravě. Václav Klaus junior to zabalil už na jaře a představa toho, že na lidi zabere “Margaret Thatcherová z Olomouce”, byla od začátku směšná a naivní.

Osobně si myslím, že se česká antivaxerská scéna zdiskreditovala. V porovnání například s rakouskou antivaxerskou stranou MFG. Ta přišla s novými tvářemi, nezadala si nic s konspiracemi a na první dobrou uspěla u zemských voleb do sněmu v Horním Rakousku v městských volbách v Linci. Její celostátní preference dnes přesahují 6% (v Rakousku stačí pro vstup do parlamentu 4%) a vzhledem k tomu jak rakouská vláda přitvrzuje, ještě porostou.

Těch 30 hnutí, stran a spolků, má jedinou šanci. Sjednotit se pod jednu značku, poděkovat všem starým tvářím, které volič vídá dlouhodobě a dlouhodobě je ignoruje a nevolí je, a nechat je třebas v managmentu, nicméně nic víc. Oprostit se od konspirací a jasně definovat “svůj postoj”…Dát prostor novým tvářím a snažit se pracovat tak, aby se z nich vypracoval nový lídr. To je reálné. Není také dobré kandidovat do všech voleb, které se zrovna namanou. I když příští rok na podzim budou volby komunální a část senátních a na tom by si to ta “jedna strana, s pár novými tvářemi”, mohla vyzkoušet…

Nebo se může těchto 30 straniček, hnutí a spolků dál motat v kruhu bez úspěchu a čekat dalších 10 let na zázrak, který se ovšem opět nestane…