“Tenhle se jednou stane hrdinou socialistické práce. A mně se něco podobného přihodilo s mým filmem Underground. Najednou mi začali říkat, že jsem Miloševičův člověk. Mám jiný přístup k srbským problémům než většina intelektuálů, ale nikdy jsem nebyl Miloševičův člověk. V Undergroundu jsem mluvil i o něm, protože každá elita, která má moc, má taky svou propagandu a občany, kteří jí věří. A Miloševič nebyl výjimka.”
“Kdyby do oválné pracovny amerického prezidenta přiletěl anděl a řekl mu, že už není potřeba, aby se na světě válčilo, ten prezident by s tím nemohl nic dělat, protože válka je přirozenost v uspořádání našeho světa. A tuhle lidskou přirozenost jsem do svého filmu otiskl. Nemusí to být vidět v prvním plánu, ale je tam. Chtěl jsem Undergroundem říct, že žijeme v době, kdy je válečná ekonomie nejdůležitější lidskou institucí. A i když to všichni víme, stejně propagandě mocných věříme, přičemž ti, kdo vedou válku, se zpravidla tváří jako humanisti. Na to jsem chtěl v Undergroundu upozornit. Že jsem pak byl označen za Miloševičova člověka, je jen další paradox.”