Emir Kusturica: Svět se přetrhl jako filmový pás

Emir Kusturica: Svět se přetrhl jako filmový pás Tož, srbský režisér Emir Kusturica říká, že svět praskl jako kdysi prasklý filmový pás, ale neznamená to, že jeho nová kniha „Když mrtví pochodují“ je poraženecká...
Emir Kusturica: Svět se přetrhl jako filmový pás

Srbský režisér Emir Kusturica říká, že svět praskl jako kdysi prasklý filmový pás, ale neznamená to, že jeho nová kniha „Když mrtví pochodují“ je poraženecká…

“Myšlenka knihy je ukryta v mém zrnu lidskosti, která se brání, stejně jako se velký čínský císař, který postavil zeď, bránil smrti a myslel si, že kdyby stavěl zeď tolik let, kolik měl jeho život dní, že je hrází proti smrti.

To říká Emir Kusturica jehož kniha „Když mrtvé duše pochodují“ právě vyšla, což je písemná verze toho, co slavný režisér a spisovatel řekl ve videích o svém životě, které natáčí jako seriál na youtube.com. 

„Nestal se svět už dávno vězením, ve kterém už ostnatý drát není nejvýraznějším symbolem svobody,“ ptá se Kusturica v úvodníku s názvem „Okovy Nového světa“, ve kterém cituje australské zadržování Novaka Djokoviče, „první mezi svobodnými, rebel, který se nechce nechat spoutat okovy nového světa“.

Novak & „francouzská spojka“

V Novakově případě Kusturica vidí opakovaný obrázek starého policejního příběhu z filmu „The French Connection“ a na otázku, jaký je to svět, ve kterém jsou jako první zatýkáni ti nejsvobodnější a zda umění prostřednictvím filmů a knih bylo první aby zjistilo, co se vlastně stalo, říká, že toto jsou zápletky moderního světa.

„Nikdy si nejsme jisti, zda myšlenka Orwella nebo Zamjatina byla nařízena, aby nás vedla k tomu, jak žít, nebo zda byla vytvořena jako volné dílo. Otázka začátků a otázka myšlenek, které generují knihy i filmy, jsou stejně tak marginalizovanou otázkou svobody jako myšlenka, která přichází jako magisterská myšlenka, na níž všichni ostatní visí. Země, které zcela odmítly hollywoodský recept, jsou Čína a Rusko. V Rusku, kde jsem nedávno byl, už žádné hollywoodské filmy nejsou. Je tam deset kanálů a mezi nimi není ani jeden západní. Co je potřeba? Musíte si vytvořit svůj vlastní svět, potřebujete to opojení. Mám na mysli úroveň hollywoodských filmů, které předpovídaly války a ohlašovaly všemožné špatné věci přicházející z USA. Ale rozhodně nemám na mysli tu část filmu, která v sedmdesátých a osmdesátých letech zušlechťovala celou planetu.“

Možná ty roky, říká Kusturica, kdy byl ve filmech významný existenciální moment, parametr, podle kterého se v Rusku dala budovat nová filmová kultura, protože všichni režiséři, kteří za to stáli, utekli do seriálů, protože je tam víc peněz a snáze se to řekne, jako příběh.

“A to povídání donekonečna se mění v popis a ztrácí syntézu, kterou by měl mít každý film v sobě a projevovat originalitu ve svém výrazu.” Myslím, že v takových zemích by měla být víra v to, co se píše. Jako student v Praze jsem četl Šukšina, Rasputina a všechny další ruské spisovatele, kteří tvoří první vrstvu ruské literatury, která by mohla být na dalších třicet let zaznamenána a z níž by se dala vytvořit mainstreamová linie v této kultuře.

Bezos nebo Michelangelo

Je možné vytvořit „svůj vlastní svět“ v době, kdy je vzorem Jeff Bezos, nikoli Michelangelo, a kdy je čtvrtá průmyslová revoluce chápána jako úvod do totalitní společnosti, změní revoluce vědomí – ptáme se autora díla “Když mrtvé duše pochodují”.

„Průmyslová revoluce nemůže změnit vědomí. Stane se tak proto, že Světová banka dá každému, kdo bude chtít tyto implantáty dát, plat dva tisíce dolarů na jeden rok. A za rok změní každou představu o svém životě. Obranný mechanismus proti té metle bude postaven pouze na základě dominantního faktoru v ortodoxní kultuře, u kterého si nejsem jist, zda je u nás dostatečně silná, a doufám, že půjde ve stopách svých starších bratrů, kteří chrání svou ortodoxní kulturu zjevnějším způsobem“.Kusturica také mluví o jednom ze strachů, které literárně ztělesnil ve své knize – o myšlence proměnit člověka v odpadky, ale také o naději, že k tomu nakonec nedojde:

“Spousta lidí po něm sáhne.” Je stále více lidí, kteří jako ateisté řeknou: “Je mi to jedno, až umřu, ať si dělají, co chtějí,” těch, kteří Boha špatně vnímali a mysleli si, že Bůh je pro každodenní použití. Myslím si, že ten, kdo chce být psychologicky homogenní, nemůže být ateista, čili nespadne do nihilistického bahna a neskončí tam. Ale najdou se tací, kteří by byli rádi, kdyby byli hnojem, zvláště ti, kteří byli za života hnojem,“ říká Kusturica.

Video zde:

Autor: Redakce, Praha, ČR, 30.10.2023

Zdroj:
https://iskra.co/srbija/kusturica-za-sputnjik-svet-u-kome-se-prvo-hapse-najslobodniji-kao-novak-puca-kao-filmska-traka/

Facebook Comments

About TGM

Check Also

Čína se díky inovacím a automatizaci dostává do popředí ve výrobě elektromobilů Jedná se pravděpodobně o jednu z nejvíce automatizovaných továren na výrobu automobilů v Číně, či dokonce na této planetě. Dostali jsme příležitost si ji zblízka prohlédnout...

Čína se díky inovacím a automatizaci dostává do popředí ve výrobě elektromobilů

Čína se díky inovacím a automatizaci dostává do popředí ve výrobě elektromobilů Jedná se pravděpodobně o jednu z nejvíce automatizovaných továren na výrobu automobilů v Číně, či dokonce na této planetě. Dostali jsme příležitost si ji zblízka prohlédnout...

Republika Srbská (BiH) chce do BRICS+ Prezident Republiky srbské (Bosna & Hercegovina) Milorad Dodik řekl, že BRICS je pro Srby zajímavý a doufá, že v budoucnu bude mít republika Srbská příležitost získat status pozorovatele v této organizaci...

Republika Srbská chce do BRICS+

Republika Srbská (BiH) chce do BRICS+ Prezident Republiky srbské (Bosna & Hercegovina) Milorad Dodik řekl, že BRICS je pro Srby zajímavý a doufá, že v budoucnu bude mít republika Srbská příležitost získat status pozorovatele v této organizaci...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *