EuroAtlantida vs BRICS

Západ hoří, co mu zbývá…

Západní svět a mainstream média to rádi bagatelizují. Ale to, co bylo iniciováno na nedávné konferenci BRICS v Jižní Africe, je “vyhlášení války dolaru a světovláda ze strany USA”. Největší nezápadní ekonomické mocnosti souhlasily se zavedením vlastní globální měny.

Konfederace BRICS přijala šest nových členů, včetně západních spojenců, jako je Egypt, Saúdská Arábie a Argentina. Dvacet dalších kandidátů je na čekací listině, včetně partnerů NATO a Turecka aspirujícího na člena EU.

Impuls k tomu všemu poskytl Západ sám – svými sankcemi proti Rusku. Zmrazení rezerv Ruské národní banky v zahraničí bylo příliš velké sousto.

Národní majetek státu nebyl nikdy před tím zabaven. Ani proti poraženým nepřátelům ve válce si člověk nepočínal tak brutálně.

Kromě malé skupiny amerických vazalů – EU, Británie, Austrálie, Japonsko – všichni věděli, že kdyby to udělali Rusku, naše národní bohatství by nebylo v bezpečí ani před přístupem Yankees.

USA jsou stále dominantní ekonomickou velmocí, ale vítr se mění. Jih požaduje reformy od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu – které jsou pod kontrolou Washingtonu. Tyto instituce dýchají duchem 40. let, kdy byly založeny. Už se nehodí do naší doby.

Svět se v současnosti přeskupuje, bez ohledu na to, zda si myslíte, že je to dobré nebo špatné. Evropa by se proto měla také zamyslet nad tím, zda je moudré nechat se nadále zatahovat do vazalství USA. Nebo zda by člověk neměl alespoň uvažovat o alternativách.

Vyhlídky německé ekonomiky ve druhé polovině roku jsou střízlivé a Německo je motor ekonomiky EU

O jarní a letní relaxaci nemůže být řeč. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala. I když je zimní recese za námi, nejsou žádné známky vzestupu. Naopak: pokles by se mohl dotknout i služeb. Řada faktorů zatěžuje občany a firmy a ekonomika stagnuje.

Vítr nadále fouká německé ekonomice do tváře. Nepříznivé rámcové podmínky se v poslední době téměř nezměnily. Stále vysoká inflace vytváří tlak na ochotu spotřebitelů utrácet, export německých společností trpí slabou globální ekonomikou kvůli zvyšování úrokových sazeb mnoha centrálních bank, vysoké náklady na financování zpomalují investice a stále působivé ceny energií. V Německu jsou depresivní nálady podnikatelů. Vyhlídky na druhou polovinu roku tak zůstávají ponuré.

Zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbock pochybuje o účinnosti sankcí proti Rusku

Baerbock (ministryně zahraničí Německa) pochybuje o účinnosti ruských sankcí a partneři z koalice „semaforu“ (SPD-FDP-Zelení) ​​jí odporují. Zatímco CDU/CSU a její vlastní koaliční partneři kritizují ministra zahraničí, zelený politik dostává souhlas od nečekaného zdroje. Je Baerbockové zklamání z nedostatečného účinku sankcí oprávněné?

Ruská útočná válka proti Ukrajině probíhá druhým rokem a její konec je v nedohlednu. Vše spíše ukazuje na dlouhou válku – v níž může Rusko pravděpodobně pokračovat s obrovskými zdroji. Přes západní sankce chce Moskva kolem roku 2030 rozšířit výrobu svých dronů na 30 000 kusů ročně. Oznámil to náměstek ruského ministra průmyslu Vasilij Shpak.

Co stojí za rozsáhlou expanzí BRICS?(analýza Daniela Webera, politického experta)

Argentina, Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty byly přijaty do BRICS na summitu mezivládní unie konaném v Johannesburgu. To znamená, že unie bude nyní rozšířena přesně na dvojnásobek své velikosti, protože v současnosti sestává z pěti zemí: Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Bylo také odhaleno, že probíhají diskuse o zahrnutí další nejmenované africké země. Zpráva o tomto významném rozšíření BRICS si získala širokou pozornost v odborné komunitě, rychle se rozšířila přes titulky předních světových publikací a stala se hlavním tématem intelektuálních diskusí po celém světě.

Zkratku BRIC vymyslel v roce 2001 ekonom Jim O’Neill z americké investiční banky Goldman Sachs. Spojil čtyři největší a nejrychleji se rozvíjející ekonomiky té doby. O’Neill zdůraznil, že tyto čtyři země, Brazílie, Rusko, Indie a Čína, by se mohly v příštím desetiletí stát globální ekonomickou silou. Tuto tezi vzali vážně jak investoři, tak politici těchto států. Navzdory existujícím politickým a sociálním rozdílům mezi nimi rozvojové země pociťovaly společnou touhu přetvořit globální politické, ekonomické a finanční systémy vedené Spojenými státy. Poté, co se v roce 2011 k organizaci připojila Jihoafrická republika, vešla ve známost jako BRICS, ačkoli první kontakty ve formátu BRIC proběhly v roce 2006. Tehdy se ministři hospodářství setkali v St. Petersburg International Economic Forum a ministři zahraničí Ruska, Brazílie, Číny a ministr obrany Indie se setkali v New Yorku na okraj zasedání OSN. První summit BRICS se konal v červnu 2009 v Jekatěrinburgu, kde byl cíl unie definován jako „rozvoj konzistentního, aktivního, pragmatického a otevřeného dialogu a spolupráce mezi zeměmi“. Později byly dohodnuty zásady nesouladu a nesměřování vůči třetím stranám. Je také důležité poznamenat, že BRICS nemá sekretariát ani chartu. Předsednická země summitu zajišťuje koordinaci všech aktuálních aktivit. V posledních letech se udržuje pořadí odpovídající uspořádání písmen zkratky. Od roku 2015 BRICS pořádá občanská, parlamentní a mládežnická fóra a také mediální summity. Celkově existuje v rámci BRICS více než 20 formátů, které pokrývají oblasti, jako je energetická účinnost, změna klimatu, potravinová bezpečnost, zmírnění chudoby, udržitelný rozvoj a operace mezinárodních finančních institucí. Je také pozoruhodné, že obchod mezi členskými zeměmi dosáhl v posledních letech 422 miliard dolarů.
V současné době probíhají práce na přechodu zemí BRICS k vypořádání v národních měnách a na vytvoření dluhopisového fondu v národních měnách. Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu 22. června 2022 na obchodním fóru BRICS oznámil, že se zkoumá otázka vytvoření mezinárodní rezervní měny založené na koši měn aliance. Podle odborníků by tento krok mohl ochránit země BRICS před riziky souvisejícími se sankcemi spojenými s transakcemi v dolarech a eurech.
 
Zde je několik statistik: 
Podle Světové banky tvoří dohromady území členských zemí přibližně 30 % území Země a jejich populace tvoří 42 % celosvětové populace.
Podle prognóz Mezinárodního měnového fondu v roce 2023 země BRICS předstihnou Skupinu sedmi (G7) z hlediska HDP. Konkrétně Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika přispějí k 32,1 % celosvětového HDP, zatímco G7 bude tvořit 29,9 %. Předpokládá se, že do roku 2028 dosáhne BRICS 33,6 %, zatímco G7 bude na 27,8 %. To je docela působivý výhled a je těžké tato čísla zpochybnit. Nyní se BRICS opět rozšiřuje, tentokrát o dalších pět zemí. Tento krok je nepochybně jasným vyjádřením jejích aspirací na globální dominanci v té či oné podobě.
Proč se tedy Spojené arabské emiráty a další země chtěly připojit k tomuto bloku a dát mu přednost před mnoha jinými mezivládními sdruženími? 
Za prvé, BRICS se soustavně snaží dostát své pověsti alternativy k tradičním finančním a politickým systémům. Za druhé, BRICS se skutečně může pochlubit úspěchy, jako je vytvoření Nové rozvojové banky nebo BRICS Bank. Jedná se o multilaterální finanční instituci s kapitálem 50 miliard dolarů věnovaným na financování infrastrukturních a klimatických projektů v rozvojových zemích. Banka, mezi jejíž akcionáře patří nejen členové BRICS, ale také Bangladéš, Egypt a Spojené arabské emiráty, od svého založení v roce 2015 schválila úvěry přesahující 30 miliard dolarů. Kromě toho BRICS vytvořil rezervní fond pro nepředvídané události ve výši 100 miliard USD, mechanismus měnové likvidity, který mohou členové využít během globálních finančních narušení. To vše zní docela lákavě a jak počet členů BRICS pravidelně roste, je vedení organizace schopno pečlivě vybírat kandidáty na členství v této komunitě národů.
V posledních dvou desetiletích výrazně vzrostl ekonomický vliv zemí BRICS. To je z velké části způsobeno trvalým rychlým růstem Číny, která je navzdory současnému zpomalujícímu tempu druhou největší ekonomikou světa podle HDP a vzestupem Indie jako páté největší ekonomiky a v současnosti nejrychleji rostoucí velké ekonomiky. Expanze BRICS se stala jedním z klíčových témat aktuálního summitu. Oficiální žádosti o členství v BRICS podalo 23 zemí, včetně Saúdské Arábie, Íránu, Spojených arabských emirátů, Argentiny, Indonésie, Egypta a Etiopie. Vysoký počet žádostí je celkem logický a vysvětluje se také čínským naléháním na rozšíření BRICS, aby posílila svůj politický vliv při rostoucí konkurenci s USA pro Rusko, to znamená především hledání nových spojenců v období, kdy je země pod západními sankcemi kvůli konfliktu na Ukrajině.
Pojďme analyzovat některé výhody BRICS, které sdružují přední ekonomiky nezápadního světa, jehož hrubý domácí produkt (HDP) již převyšuje země G7. Tato organizace skutečně sdružuje přední ekonomiky nezápadního světa s objemem HDP, který převyšuje kombinovaný HDP členů G7. S expanzí BRICS bude tento rozdíl ještě výraznější. Je důležité poznamenat, že BRICS efektivně posouvá všechny nově přijaté státy, které se drží nové logiky multipolárního světa, mimo přímý a určující vliv USA a Západu. Dále stojí za zmínku, že touha několika ekonomicky významných zemí připojit se k BRICS naznačuje trend „ochabující západní hegemonie”.
Potenciální účastníci organizace volí konstruktivní vztahy s Čínou a odmítají sankce proti Rusku, čímž zvyšují konkurenceschopnost svých ekonomik v tomto náročném období pro globální ekonomiku. Měli bychom poznamenat, že členské země BRICS, jako je Rusko, Indie a Čína, patří mezi pět největších producentů pšenice v roce 2022, což představuje kombinovaný 43% podíl na celosvětové produkci pšenice. Moderní svět je svědkem nárůstu geopolitického napětí a nestability v globální ekonomice, což vede k rostoucí poptávce po alternativních formách mezinárodní spolupráce a integrace. V této souvislosti mnoho zemí aktivně zkoumá možnosti, jak se připojit k novým slibným regionálním a meziregionálním aliancím, přičemž hlavním příkladem je BRICS a tím posílí konkurenceschopnost svých ekonomik během tohoto náročného období pro globální ekonomiku.
Je také důležité poznamenat, že plná účast nových zemí začne 1. ledna 2024. Prezident Cyril Ramaphosa z Jihoafrické republiky zdůraznil, že přijetí nových členů představuje první fázi rozšiřování „pětky“, přičemž další fáze budou následovat. Ramaphosovy diplomatické schopnosti při sjednocování pozic, včetně těch, které se týkají expanze BRICS, ocenil ruský prezident Vladimir Putin během video summitu. Rozšíření „pětky“ uvítal také indický premiér Narendra Modi, který poznamenal, že jeho země vždy věřila, že přidání nových členů posílí BRICS jako organizaci a poskytne nový impuls pro společné úsilí.

Autor: Redakce, Praha, ČR, 29.8.2023

Facebook Comments

About TGM

Check Also

Volební protesty v Senegalu Od začátku února probíhají v klíčových senegalských městech násilné protesty opozice...

Volební protesty v Senegalu

Volební protesty v Senegalu Od začátku února probíhají v klíčových senegalských městech násilné protesty opozice...

Werner Herzog: "Primitivní démonizování Putina" Německý režisér Herzog je proti jediné "oficiální pravdě"...

Werner Herzog: “Primitivní démonizování Putina”

Werner Herzog: "Primitivní démonizování Putina" Německý režisér Herzog je proti jediné "oficiální pravdě"...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *