EVA HRINDOVÁ: O fanatismu

Pořád přemýšlím nad tím, co je hlavním problémem, který brání prosazení rozumu. A myslím, že problémem jsou fanatici…

Není to jen problém, který brání rozumnému vedení naší země. Fanatici jsou velkou hrozbou. Jejich fanatismus jim oslabuje myšlení a má vliv i na jejich schopnost chápání dobra a zla. Mohou tedy být velmi nebezpeční. Zaslepení fanatici mohou udávat, mohou být agresivní a mohou ohrožovat lidi i na životech…

Jak je definován fanatismus?

“Fanatismus (z lat. fanaticus, posedlý, od fanum, posvátné místo) je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou, případně tak ohroženou, že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, intolerancí, nepoučitelností a jistou omezeností.” Tolik Wikipedie.

Zkoušela jsem hledat, jak nejlépe fanatika odfanatizovat, protože to je pro naši budoucnost klíčové. Našla jsem toho jen málo. Obecně platí, že odfanatizovat fanatika je stejně těžké, jako zbavit člověka jakékoliv závislosti. V podstatě je fanatismus psychická nemoc, kterou není jednoduché zvládnout.

Z toho vyplývá, že předkládat fanatikovi argumenty je zhola zbytečné – naopak – může ho to jen rozdráždit. Je třeba přistupovat k němu chápavě, opatrně a dávkovat mu informace pomalu a citlivě. Jestliže chceme méně fanatiků, musíme méně nadávat a útočit. Protože útok jen fanatika utvrdí v jeho pozicích. Ukazovat mu lepší svět a komunitu lidí, která se chová slušně, nikoho neuráží a pomáhá si.

V první fázi stačí jen nevšímat si jich, nechodit s fanatiky do argumentačních bitev, protože ty nemůžete NIKDY vyhrát. IGNOROVAT je. Fanatika poznáte podle toho, že neposlouchá a mele si stále jen své a také není schopen respektovat jiné názory. To se projevuje většinou nadávkami a urážkami.

Není a nebude to jednoduché. Bojovat s fanatismem je těžší jako bojovat s blbostí!