“Je lepší rozhodovat o lidech, než nechat rozhodovat lidi”

Když se politici bojí lidí: proč německá elita nechce mít nic společného s přímou demokracií

Demokracie? Jistě, ale prosím ne moc. Zejména v Německu mají politici k referendům velké výhrady.

S přímou demokracií nemají potíže jen němečtí politici, ale především politika zastupitelská. Myšlenka, že demokracie by se neměla omezovat na volbu poslanců, že by měla občanům také udělovat právo vznést námitky a iniciovat iniciativy, většině členů Bundestagu vyvolává bolest hlavy.

Problém přímé demokracie tkví v tom, že politici tak nemají kontrolu, nad tím jak celá věc dopadne. Mohou ji sice posouvat a ovlivňovat, i přes spřátelená – podpůrná média, či neziskovky, nicméně je to krajně nebezpečné. Těžko pak mohou plnit určitá zadání v dnešním korporátně – globálním světě.

Volič prostě může překvapit a celou situaci a věc změnit, nebo i zastavit, když s ní nesouhlasí a je proti ní. To pro dnešní politiky nepřichází v úvahu. Nesplnili by to, co mají dohodnuto a na čem závisí jejich další kariera. Proto je “přímá demokracie” značně neoblíbená zvláště v moderním světě EU. Přímou demokracii tak praktikuje v Evropě prakticky jen Švýcarsko či Lichtenštejnsko. Značně omezená je i forma referend, kdy se ve většině zemí EU využívají v podstatě jen na lokální – komunální úrovni. Částečně se dají za referenda označit volby, nicméně ty generují politické zástupce, kteří však často jednají proti vůli a potřebám voličů a proti tomu co mají v programech, nebo co často hlásali před volbami.

Pokud by se měla “přímá demokracie” někdy rozšířit, znamenalo by to konec “zastupitelské demokracie” tak jak je všeobecně vnímána.

Argument, že dnešní volič není dostatečně vyspělí, k takovému kroku, je falešný a prázdný, tak jako se voličům stále častěji jeví dnešní zastupitelská demokracie…

P.S. Část textu je doplněna mnou osobně…