Lynč. Mediální, lidský , fyzický. Vítejte v nové době

Nevěřili jste nám. A možná nevěříte ani teď. A možná neuvěříte ani tehdy, až budou zase klepat na dveře vašeho souseda. Možná jen zamknete dveře, zatáhnete rolety a dáte hlavu pod polštář. Vám se to přece nestane. Fakt jste si jistí? Stávalo se to nakonec i těm, kteří si mysleli, že patří mezi ty správné a vyvolené. Stávalo se to i udavačům a lhářům. Ne hned, ale nakonec si je našel ještě větší lhář a udavač.

A teď to tu máme. Nikdo se tím už netají, jede to na plné obrátky. Pokud se nedokážeme postavit za své názory, za jiné lidi a jejich názory, za právo názor vůbec mít, tak na co si tu hrajeme? Nebylo by férovější si to prostě přiznat? Oni už si totiž na nic nehrajou. Normálně vás za názor sejme ministryně obrany, studentská letka nebo mediální žumpa.

Nedávno to schytal docent Ševčík. Zatím se úspěšně brání a je potřeba za ním stát. Prostě byl ve špatnou dobu na špatném místě. Co je špatné místo, určuje už „strana a vláda“ samozřejmě. Jinak neudělal nic. NIC v jeho případě stačilo. Pak to schytal Matouš Bulíř. Ten odešel na Ukrajinu pomoct za své Ukrajincům a dnes je z něho „proruský dezinformátor“ a je jedno, že je to totální hovadina. Je teď fuk, co si o jeho působení myslíte, na to nechť si každý udělá názor sám, mám ho též. Ostatně jako vždycky. Co ale není fuk je, že ten to schytal za názor a za to co ukázal. Za šlendrián co tam panuje, za pravdu a za to, co koneckonců pár dní později potvrdil i prezident Zelenskyj. Za větu: „Ty západní zbraně tu kde jsem já prostě nejsou, ty peníze tu prostě nikde nejsou vidět“. I za ním je potřeba stát, protože se taky neohnul. Jak to dopadne když se ohneme? Takhle.

Dopadneme jako olympionik Svoboda. A je jedno, jak moc se potom budeme plazit, omlouvat a házet hnůj sami na sebe. Jeho poslední věty zní: Neměl jsem den. Nebojte se, nejsem na špatné straně. Odpusťte mi prosím ten úlet a nezlobte se na mě. Média ho už odsoudila. Společnost ho odsoudí v zápětí. Skončil hrdina minulých dnů. Mezi ty dnešní už nepatří, budoucí si vytvoříme.

Tohle chceme? Jestli jo, pak nám to patří. Ohnete se jednou a už ten předklon budete jen prohlubovat. To všechno přijde. Protože tohle je jen slabý čajíček na začátek, než zjistí, že fakt můžou. Že zase můžou úplně všechno. Zavírat už by “za ostnáč” chtěl třeba europoslanec Zdechovský. Pokud to nechceme, musíme se proti tomu postavit. Není žádná jiná prostřední cesta mlčení a strkání hlavy pod ten polštář. Tak si už sakra přestaňme lhát.