Manta Manta aneb připomínka svobody 90. let & nenávist německého progresivního mainstreamu

Mladí lidé řešili zábavu, ale také školu, práci a sháněli bydlení, aby nemuseli potají svoje přítelkyně pouštět do svých pokojů oknem, aby je rodiče neviděli. Vše se také točilo kolem automobilů, jako symbolů svobody. Jak říká hlavní hrdina, “sedneš do auta a jedeš si rychle jak chceš a kam chceš”…

Postavy byly obyčejné, z normálního života, automechanici, kadeřnice, zaměstnanci benzínky a jedna “intelektuálka”, co je proti atomové energii z místního městského komerčního rádia. Z té si ještě tehdy mohli dělat srandu…

Příběh je také plný jen samých heterosexuálních vztahů, kde se lepé blondýny účastní soutěže “miss mokré tričko”, což je z dnešního pohledu mainstreamu ponižující a špatné…

Po více jak 30 letech, se rozhodl hlavní hrdina původního filmu natočit pokračování. Til Schweiger, je filmovou hvězdou v Německy mluvících zemích číslo 1. (známý je i díky filmu Hanebný parchanti od Quentina Tarantina, kde hrál nekompromisního zabíječe nácků Huga Stiglize). Ještě při migrační krizi v roce 2015, stál bok po boku s kancléřkou Merkelovou, ovšem každý se vyvíjí. V době koronakrize, se postavil proti vládě a protikoronavirovým nařízením a jasně vystupoval proti očkování nevyzkoušených vakcín a hlavně proti očkování dětí. To už se na něj mainstream a progresivní novináři začali mračit, že jim nabourává jednotu.

Teď však Schweiger dal mainstreamu jasně najevo, že se mu podřizovat už nebude. A to právě filmem Manta Manta 2. Jistě mainstream by mohl být spokojený, že v pokračování s hlavním hrdinou hrají jako automechanici v jeho dílně černoch a arab, objeví se dokonce elektroauto, i když ne zrovna v roli, kterou by si progresivisté přáli. Jenže mít černocha ve filmu už mainstreamu nestačí.

Schweiger totiž tzv. opět vyhmátl současný stav věcí. Jeho hlavní hrdina má problémy. Jeho autodílna, na kterou splácí dlouhodobý úvěr, aby jako živnostník mohl pracovat sám na sebe a dělat si co ho baví, nevydělává jako dřív a banka mu vyhrožuje, že mu vše vezme. To je situace, se kterou se dnes potýkají lidé obecně. Sociální nejistota a okrajování možnosti výdělku a uživení se, když jste tzv. “sám na sebe”. Boj současného evropského establishmetu proti automobilovému průmyslu, se odráží ve všem. Ztráta zaměstnání, výdělku a normálního života.

Jeho hrdina, nepobírá eurodotace, není zaměstnán v korporátu, nebo neziskovce, ale chce si svobodně pracovat ve svojí malé dílně, jezdit si autem (na benzín a naftu) a svobodně žít, a to je pro mainstream dnes problém. Schweiger je podle nich zradil a podle toho taky vypadají recenze k filmu.

Je jasné, že se těžko navazuje na 30 let starý úspěch, ale o to Schweigerovi zjevně nešlo, šlo mu o to ukázat, že svět 90. let byl prostě skvělý ve své svobodě, možnostech, příležitostech a minimálním diktátu vlády. A tím se samozřejmě provinil.

Dříve mainstream opěvoval každý jeho nový film, dnes na něj recenzenti plivou. Jde prý o zbytečný film, který připomíná nezodpovědnost let 90., kdy auta na benzín a naftu ničila klima a Schweiger chce dál tento kult aut podporovat. Také je ve filmu vidět, že normální běžná rodina má smysl. Hlavní hrdina v prvním díle z let devadesátých, čeká na konci filmu se svojí přítelkyní, kadeřnicí, sexy blondýnkou dítě, ve druhém je už sice rozvedený, ale následně se rodina opět sejde a řeší problémy společně. Schweiger sám má velkou rodinu a hodně dětí, které v jeho filmech hrají a na rodinu jako základ svého života nedá dopustit. To je pro progresivisty dalším rudým hadrem před očima.

A aby toho nebylo málo, řekl v rozhovoru při premiéře filmu, pro jeden z nejčtenějších deníků v Německu Bild.de, že klimaaktivisté a Zelení jsou idioti a mor pro zemi a odsoudil jejich “teror”, kdy blokují silnice a letiště atd…Označil také vládu za neschopnou. Schweiger tak v podstatě vyhlásil svým filmem i svými postoji válku mainstreamu. Může si to dovolit, těžko bude vláda zakazovat jeho filmy, protože vyprodávají kina a Němci, Rakušané i Švýcaři je milují, vidí v nich totiž ten svět, který funguje a je normální, což samozřejmě dnes velice vadí, ale přirozenost se stupidní ideologií porazit nedá, dá se na chvíli otupit, ale ne porazit…

Til Schweiger:

„Svoboda pro mě znamená možnost svobodně vyjádřit svůj názor a kritizovat opatření. To se v posledních letech vytratilo. A tato morálka musí být zachována a vrátit se zpět. Ve vládě to tak teď nevidím – že se cítím morálně zastoupen. Je dobře známo, že ryba smrdí od hlavy a to je to, co v tuto chvíli vláda dělá.“

Německá filmová hvězda Til Schweiger označil klimaaktivisty & Zelené za idioty & mor pro zemi