Jela do Jižní Koreje, tam jim vysvětlila, jací jsme nemožní idioti, kteří nejsou schopní zajistit základní antibiotika ani pro své vlastní nemocné děti a vyškemrala tam jejich dodávky pro příští! podzim…
Markéta s jásotem a obdivným pohledem ministra zdravotnictví Válka (úplně se mi příčí to spojení napsat, protože to je prostě oxymóron), vyměnila jednu závislost na někom, za jinou závislost na někom. Opět přes půl zeměkoule, opět bez možnosti cokoliv případně ovlivnit. Myslíte, že v případě krize a výpadků bude Jižní Korea zachraňovat české nebo korejské děti?
Na závěr se jen zeptám. Pořád se plácáme po rameni a líbáme nohy a bůhví co ještě amerických velvyslanců, a děláme z nich naše úplně největší kámoše a zachránce. V podstatě tady lidem tvrdíme, že všechno od nich je úžasně výhodné, nezištné a pro naše blaho. Na svém území máme teď již amerického výrobce léků Zentivu.
Ano, tu co bývala česká. Ano tu, kde po druhé světové válce proběhlo jedno z prvních úspěšných izolování penicilinu (BF Mykoin 510). Tu, které jsme se zbavili, tu, kterou si pak nadnárodní společnosti pinkaly jako tenisák až skončila právě u americké investiční společnosti Advent.
Nebylo by teda na čase místo žebrání u Korejců se hluboce zamyslet nad tím, kde se stala chyba a napravit ji? Napravit ji tady u nás doma? Proč nevyrábíme nezbytně nutné léky opět na našem území? Protože to není americký zájem? Protože je to každému z těchto pozérských hloupých šašků jedno? Protože naše děti je zajímají jen do té doby, než jim v šestnácti budou moci korespondenčně poslat hlas?
Autor: Redakce, Praha, ČR, 3.4.2023
