MÍR A SPRAVEDLNOST: Iniciativa k válce na Ukrajině

Pořádá Ateliér PV9

Iniciativa MÍR A SPRAVEDLNOST je volné společenství signatářů stejnojmenné výzvy, jehož aktivity koordinuje organizační výbor. Vznikla počátkem ledna 2023 a klade si za cíl vrátit do české veřejné debaty o válce na Ukrajině požadavek příměří a míru. Zároveň usiluje o sběr podpisů pod text výzvy, která formuluje v deseti bodech východiska iniciativy a pět jejích aktuálních požadavků. Iniciativa se také bude průběžně vyjadřovat k novým skutečnostem při vývoji ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

MÍR A SPRAVEDLNOST

I.

Po deseti měsících války na Ukrajině je zřejmé, že zbraněmi tento konflikt tak jako mnohé jiné vyřešit nejde. O životy přicházejí další a další lidé, vojáci i civilisté, zejména ukrajinští. Několik milionů lidí před válkou uprchlo za hranice Ukrajiny. Rodiny jsou rozdělené, životy přetržené, země je pustošena. Města se mění v trosky, elektrárny, mosty, silnice, školy i nemocnice jsou ničeny bombardováním. Nebýt západní pomoci, ukrajinský stát by dávno zbankrotoval.

II.

Ukrajina krvácí. Ačkoli o příčinách války lze vést nekonečné spory, je jasné, že podle mezinárodního práva je za její bezprostřední rozpoutání odpovědné Rusko. Poté, co byly jeho domnělé i skutečné bezpečnostní obavy ignorovány, přešlo Rusko z konfliktního, neúspěšného dialogu diplomatů k fyzickým bojům na území napadeného státu.

III.

Ukrajina je ale zároveň bojištěm střetu, který ji od začátku přesahuje: na její straně je do něj zapojen i Západ, a to především mohutnou vojensko-finanční podporou a uvalenými sankcemi.

IV.

Sankce, které Západ a zejména evropské země na Rusko uvalily, nesplňují očekávání, s nimiž byly přijaty. Ruský postup nezastavily, nezmírnily, a dokonce nijak závratně ani nepoškodily ruskou ekonomiku. Ubližují naopak evropským domácnostem a firmám, včetně českých. Evropu a zvlášť Česko drtí inflace, na níž má válka významný podíl. Život nás všech se zdražil, a ačkoliv to není příjemné nikomu, těch u moci, kteří nejvíc volají po válce, se zdražování života dotýká nejméně.

V.

Probíhají cvičení, roztáčejí se kola zbrojení a jakmile se roztočí, bude stokrát těžší válku zastavit. Šetříme, abychom mohli válčit. Odkládáme investice, abychom mohli válčit. Zadlužujeme se, abychom mohli válčit. Válka si postupně podmaňuje všechna rozhodnutí západních vlád i té naší.

VI.

A právě otevřený válečný střet Západu s Ruskem na území Ukrajiny je tím největším nebezpečím, které dalece přesahuje všechny již existující ekonomické dopady války. Použití jaderných zbraní si jistě nepřeje žádná strana konfliktu. Je však po letech jako hrozba znovu reálné. Je neuvěřitelné slyšet hlasy, které říkají, že se ani jadernou hrozbou nemáme nechat odstrašit.

VII.

Odmítáme se této logice podřídit. Další pokračování, natož eskalace války není v zájmu nikoho krom zbrojařského průmyslu, i když se nás mnozí snaží přesvědčit o opaku. Většina válek v historii neskončila úplnou porážkou jedné strany a její kapitulací, jak si ji válečná strana představuje. Většina válek neskončila jako 2. světová válka. Obvykle války končí dříve, a to mírem. Výkřiky typu „ať Rusko odtáhne a bude mír“ nic neřeší, nic takového se samo od sebe nestane.

VIII.

Nevidíme do hlav ruské vládě, abychom znali její plán, nevidíme ale ani žádný plán našich vlastních, západních vlád včetně té české, žádný plán, který by kamkoli směřoval. Plán zvaný sankce selhal. Chápeme, že je těžké to uznat, ale předstírání, že sankce fungují, nezvyšuje důvěryhodnost našich vlád ani v nejmenším. Plán podpory boje do posledního muže je fanatický a nepřijatelný. A jiný plán není.

IX.

Proto je třeba přimět naši vládu k tomu, aby začala pracovat nikoli pro válku, ale pro spravedlivý mír. Ten se má postupně stát společným požadavkem všech evropských vlád vůči vládám Spojených států a Ruské federace. Především jejich vůle a rozhodnutí Ukrajiny jsou klíčem k budoucímu jednání o míru. Nic takového se ale nestane bez tlaku veřejnosti, nás, lidí.

X.

Jde nám o spravedlivý mír. Mír, k němuž se rády nerady připojí všechny strany konfliktu, mír, který bude garantován všemi relevantními stranami, mír, jehož přesnou podobu neznáme, nemůžeme ji znát a ani ji nemáme chtít znát. Bude předmětem dlouhých a bolestivých vyjednávání. Mír mají samozřejmě dojednávat politici se svými diplomaty a experty. Oni vládnou, oni ať jednají. My ale požadujeme, aby jednali v zájmu spravedlivého míru. A aby začali jednat okamžitě a v první řadě se zasadili o co nejrychlejší příměří.

Proto se ustavujeme jako mírová iniciativa „MÍR A SPRAVEDLNOST“ a vyzýváme českou vládu, aby:

1/ ukončila slovní podporu válce a šíření nenávisti vůči kterémukoli státu či jeho představiteli, a potlačování názorů, které válku kritizují,

2/ podnikla veškeré kroky vedoucí k dosažení urychleného příměří, jehož součástí bude i přerušení dodávek zbraní, a poté k jednání o spravedlivém míru, a to se svými evropskými partnery s cílem získat pro mír i vládu USA,

3/ požadovala po ostatních evropských vládách v Radě EU poctivé a nestranné vyhodnocení dopadu sankcí uvalených na ruskou ekonomiku a zároveň naopak dopadu těchto sankcí na obyvatelstvo a ekonomiky evropských zemí,

4/ zdržela se jakékoli podpory uvalování dalších sankcí do doby vyhodnocení efektů sankcí již existujících ve smyslu bodu 3, a pokud se prokáže, že jsou pro Rusko neúčinné, kdežto pro evropské země a jejich obyvatelstvo poškozující, požadovala jejich zrušení,

5/ soustředila se na zmírňování dopadů války, inflace, drahoty a sankcí a zajistila skutečnou, účinnou a rychlou pomoc českým obyvatelům a podnikům.

Petiční výbor:

Prof. RNDr. Václav HOŘEJŠÍ, CSc., vědecký pracovník, Praha

Jan KAVAN, bývalý ministr zahraničí, Praha

PhDr. Matěj STROPNICKÝ, novinář, Praha

Jan KAVAN

Narodil se 17. 10. 1946 v Londýně jako syn českého diplomata a britské učitelky. Jeho otec byl v r. 1953 odsouzen k 25 letům vězení. V 60. letech byl jedním z představitelů studentské opozice, v r. 1969 emigroval do Anglie, kde založil agenturu Palach Press, nadaci Jan Palach Information and Research Trust a East European Cultural Foundation. Založil a redigoval čtvrtletník East European Reporter a pomáhal Chartě 77 se zásilkami knih. Na jaře 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění. Působil jako ministr zahraničí (1998–2002), místopředseda vlády (1999–2002), předseda Valného shromáždění OSN (2002–3), senátor za Prostějovsko (1996–2000), poslanec a mpř. zahraničního výboru PS (2002–2006). Přednášel na britských a amerických univerzitách. Dnes je členem vedení European Leadership Network for Multilateral Disarmament i nadace New Forum. Je místopředsedou ČSSD seniorů, místopředsedou Výboru předsedů VS OSN. Obdržel řadu mezinárodních ocenění za podporu lidských práv.

prof. RNDr. Václav HOŘEJŠÍ, CSc.

Molekulární imunolog, který se narodil 14. října 1949. Je autorem nebo spoluautorem více než 230 vědeckých publikací v mezinárodních odborných časopisech a mnoha popularizačních článků. Je jedním z mezinárodně nejcitovanějších českých vědců. Jeho tým objevil řadu nových proteinů buněk imunitního systému důležitých pro jejich správnou funkci. Monoklonální protilátky vyvinuté v jeho laboratoři jsou úspěšně komercializovány po celém světě. Více než 30 let přednáší imunologii na vysoké škole. Získal řadu významných vědeckých ocenění.

PhDr. Matěj STROPNICKÝ (předseda)

Narozen 18. září 1983 v Praze. Novinář a politik, je absolventem mediálních studií FSV UK. Jako novinář pracoval v letech 2003–2009 v Literárních novinách a 2010–2011 jako editor Deníku Referendum, později publikoval v časopise Tvar a příležitostně v příloze Salon deníku Právo, dnes nejčastěji v časopise Argument. V letech 2003–2020 byl členem strany Zelených, 2016–2017 byl jejím předsedou. V letech 2006–2018 byl zastupitelem Městské části Praha 3, v letech

2012–2014 zde byl místostarostou pro bydlení a kulturu. V letech 2014–2018 byl zároveň zastupitelem Hlavního města Prahy, v letech 2014–2015 pracoval jako náměstek primátorky pro územní rozvoj. V roce 2021 byl poradcem ministryně práce a sociálních věcí. Je autorem knížky Myslet socialismus bez tanků (2013).

Prvosignatáři:

Andrea CERQUEIROVÁ, DiS., novinářka, Praha

Milan DANIEL, publicista, Chrudim

PhDr. Mgr. Antonín DOLÁK, Ph.D., filosof a umělec, Praha

Prof. Petr DRULÁK, politolog, Hořovice

Prof. MUDr. Jiří FOREJT, DrSc., vědecký pracovník, Praha

Mgr. et MgA. Dominik FORMAN, umělec a pedagog, Praha

Martin HEKRDLA, publicista, Praha

Ivan HOFFMAN, publicista, politický komentátor, Kroměříž

Ing. Hana HOLCNEROVÁ, signatářka Charty 77, publicistka, Jeseník

doc. PhDr. Marek HRUBEC, PhD., filosof, sociální vědec, Praha

doc. Mgr. Eduard CHMELÁR, PhD., historik a politický analytik, Galanta, Slovensko

PhDr. Jiří JAROŠ NICKELLI, promovaný historik, Brno

PhDr. Jana JETMAROVÁ, Ph.D., vysokoškolská pedagožka, Jablonec nad Nisou

Prof. PhDr. Jan KELLER, CSc., vysokoškolský učitel, Frýdek-Místek

Ing. Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Evropského parlamentu, Nový Jičín

Pavel KUČERA, technický pracovník laboratoře, odborář, Brno

Mgr. Marie LIENAU, v důchodu (dříve neziskový sektor), Volyně

Ing. Aleš MACHÁČEK, bývalý politický vězeň, Praha

Ing. Jiří MÁLEK, chemik, člen vedení Transform!europe, Praha

Eva NOVOTNÁ, Ne Základnám, Praha

Jan PAUL, akademický malíř, výtvarný kritik a publicista, Praha

MUDr. Hanka POSPÍŠILOVÁ, lékařka, České Budějovice

Jan PROKEŠ, projektový manažer, penzista, Praha

Miroslav PROKEŠ, mluvčí Spojenectví práce a solidarity, koordinátor Pražské jaro 2, Praha

PhDr. Václav RAMEŠ, ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni, Lomnice nad Lužnicí

Milan ROKYTKA, publicista, Praha

Prof. RNDr. Blanka ŘÍHOVÁ, DrSc., vědecká pracovnice, Praha

JUDr. Klára Alžběta SAMKOVÁ, PhD., právnička, Praha

Jan SCHNEIDER, bezpečnostní analytik, Havlíčkův Brod

MgA. Roman SIKORA, dramatik a překladatel, Praha

ThDr. Jiří SILNÝ, pedagog, Praha

Libuše STAŇKOVÁ, výtvarnice, Praha

Zuzana STIRSKÁ, zpěvačka, Praha

Mgr. Veronika SUŠOVÁ-SALMINEN, Ph.D., komparativní historik, Pietarsaari, Finsko

Ing. Jan ŠOLTA, CSc., ekonom, Praha

Jiří ŠTEG, makroekonom, Kladno

Doc. Ing. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, PhD., ekonomka, Praha

Doc. Radim VALENČÍK, CSc., vysokoškolský učitel, Praha

Daniel VESELÝ, novinář, Praha

PhDr. Zdeněk ZBOŘIL, politolog, indonesista, Praha

Více než 7000 podpisů signatářů ze strany veřejnosti