Raptor TV Internetová online televize
„Zítřek, nebo posmrtný život – co přijde dřív?“ ptají se poutníci v srdci Tibetu. Reportérka Guo Tianqi nahlédla do světa, kde se víra v reinkarnaci a šest světů znovuzrození nečte z knih, ale žije v každodenních rituálech.
Tibetská moudrost praví: „Nikdy nevíme, jestli dřív přijde zítřek, nebo posmrtný život.“ V tibetské náhorní plošině víra není jen soubor abstraktních dogmat, ale životní síla, která učí lidi čelit smrti s klidem a milovat přítomnost.
Tisíce poutníků se každoročně vydávají do Lhasy, kde klečí, plazí se po zemi a v modlitbách opakují Šestislabičnou sútru. Modlitební mlýnky roztočené rukou analfabetů nahrazují čtení svatých textů. Víra je všude – v každém pokleku, v každé otlačené dlani, v každém otočení kolem kláštera.
„Přijela jsem z Čching-chaje,“ říká mladá žena. „Chci obejít chrám třikrát a přinést zdraví rodičům i štěstí sobě.“
Podle tibetského buddhismu má každý skutek následky. Chamtivost může člověka přivést do světa hladových duchů, nevědomost do zvířecí říše, krutost do pekla. Opačně – ctnostný život může vést k reinkarnaci jako člověk, bůh nebo nebeská bytost.
Zvláštní kapitolou jsou „nebeské pohřby“ – těla se nabízejí ptákům jako poslední almužna, symbol dokonalého odevzdání. Jak říká mistr Zhaxi Jiancai ze Sera kláštera: „Každý musí čelit smrti. Ale kdo je na ni připraven vírou, nebojí se jí.“
Režim, který panuje ve starém Xizangu, není diktát formálních pravidel, ale duchovní volání po pokoře, respektu a rovnováze. V tomto světě se každý den stává věčností – pro ty, kdo věří.
