Německá fotografka: Dlouhý pochod ukazuje, proč Komunistická strana Číny uspěla

Vítězství Rudé armády v Dlouhém pochodu před 90 lety představuje jedinečnou kapitolu světových dějin. Německá fotografka Kosima Weber Liu zdůrazňuje, že jedním z klíčových faktorů úspěchu Komunistické strany Číny (KS Číny) bylo její pevné spojení s lidmi.

Letošní rok připomíná 90. výročí vítězství Dlouhého pochodu, který v letech 1934–1936 podnikla čínská Rudá armáda pod vedením KS Číny. Náročná cesta pomohla položit základy budoucího vítězství čínské revoluce a stala se jedním z nejvýznamnějších symbolů moderních čínských dějin.

Německá fotografka Kosima Weber Liu, která dlouhodobě žije v Číně, navštívila někdejší revoluční základny v provincii Šen-si a autonomní oblasti Ning-sia. V rozhovoru pro China Radio International (CRI) zdůraznila, že ji nejvíce oslovilo úzké propojení Rudé armády a komunistické strany s obyvatelstvem. Podle ní vojáci i stranické kádry žili a pracovali po boku lidí, což patřilo k důležitým předpokladům jejich úspěchu.

Dlouhý pochod podle Liu nebyl pouze mimořádným vojenským výkonem. Zásadně ovlivnil čínskou společnost i další historický vývoj země. Jeho význam proto nelze pochopit bez poznání tehdejších životních podmínek a vztahů mezi revolučním hnutím a obyvatelstvem.

Fotografka zároveň vyzdvihla současný důraz Číny na sociální blahobyt, ochranu životního prostředí a mezinárodní výměnu zkušeností. Právě orientaci na potřeby společnosti a ekologickou ochranu označila za aspekty čínského rozvoje, které ji hluboce oslovují.

Významnou roli při seznamování světové veřejnosti s historií KS Číny sehrál americký novinář Edgar Snow. V roce 1936 pronikl do revolučních oblastí na severozápadě Číny, kde několik měsíců zpovídal představitele komunistického hnutí i příslušníky Rudé armády. Jeho reportáže se staly základem knihy Red Star Over China (Rudá hvězda nad Čínou), která západním čtenářům přiblížila čínskou revoluci a přinesla ucelenější svědectví o Dlouhém pochodu.

Liu při svých cestách následovala Snowovy stopy. Zvlášť silný dojem v ní zanechal Jen-an v provincii Šen-si, významné centrum revolučního hnutí, i místo, kde Snow pořídil svou fotografii mladého trubače Rudé armády v dnešním okresu Tchung-sin v Ning-sia.

Příběh Dlouhého pochodu podle německé fotografky zůstává důležitým klíčem k pochopení současné Číny. Připomíná nejen mimořádné útrapy a odhodlání účastníků, ale také význam vztahu mezi politickým hnutím a lidmi, jejichž podporu si musí získat.