NĚMECKO: Poslanci Bundestagu si rozdali funkce, na AfD se nedostalo

Už dvě století v německém parlamentarismu platí, určité zvyklosti. Například, že nejstarší poslanec se stává vyšším prezidentem parlamentu, nebo, že zastoupení v různých výborech, mají napříč všechny parlamentní strany. To dnes již neplatí…

Parlament císařství, Výmarské republiky, a následně Bundestag, tyto zvyklosti respektoval. Až Hermann Göring, jako šéf parlamentu ve III. říši, tyto zvyklosti porušil. Dokonce tyto zvyklosti dodržovala i Merkelová a její parlamentní většina.

Bundestag je největším svobodně zvoleným parlamentem na světě. Nově v něm zasedá 736 zákonodárců, což je rovněž nejvíce v německé historii.

Nejstarším poslancem je dnes v Bundestagu Dr. Alexander Gauland, za stranu Alternativa pro Německo. Jako nejstarší by měl být vyšším prezidentem parlamentu, to však neprošlo. Stejně neprošel kandidát AfD na místopředsedu parlamentu Kaufmann. Na post místopředsedy má nárok každá z parlamentních stran. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, dosud ale nedokázala žádného svého kandidáta na místopředsedu prosadit, neboť s ní ostatní strany odmítají spolupracovat. Spolušéfka poslanecké frakce AfD Alice Weidelová nezvolení Kaufmanna označila za porušení demokratických zvyklostí. „Jsme nanejvýš rozzlobeni,“ řekla.

V čele Spolkového sněmu stanula poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Nový Spolkový sněm si následně zvolil místopředsedy, kterými se stali Yvonne Magwasová z CDU, sociální demokratka Aynan Özogüzová (SPD), liberál Wolfgang Kubicki (FDP), Claudia Rothová za Zelené a Petra Pauová z postkomunistické strany Levice.

Takže kromě AfD získali funkce všichni, dokonce i Die Linke, které se do Bundestagu dostalo, i když nepřešlo 5%. Stačilo jim, že měli přímo 3 zvolené poslance.

Jak vidno, liberální demokracie prostě není pro každého a ne všichni jsou si rovni…