Čelí tak dlouhotrvající energetické krizi a mnoho německých firem čelí nepříjemné možnosti, buď skončit, nebo přesídlit jinam…
Je to začátek konce německého průmyslu?
Vysoké ceny energií a nižší zásoby plynu by se mohly spojit a spustit vlnu odstávek mezi středně velkými společnostmi, které nejsou schopny přečkat energetickou bouři, protože větší firmy s hlubšími kapsami hledají bezpečnější ekonomickou půdu v jiných zemích.
Bez úlevy v podobě levnější elektřiny by noční můrou v roce 2023 mohlo být odstavení německého těžkého průmyslu, který nejenže podporuje jeho exportně orientovanou ekonomiku, ale je také neoddělitelně spjat s tisíci dodavatelů v sousedních zemích EU, jako je Česká republika a Slovensko. Pro ně a pro zbytek ekonomiky EU by důsledky deindustrializace v největší evropské ekonomice mohly být katastrofální.
Na znamení toho, co může přijít, chemický gigant BASF – pilíř německého průmyslu založený před 157 lety – na konci října oznámil, že „trvale“ sníží své operace v Evropě, aby se vyhnul vysokým nákladům na energii. Očekává se, že budou následovat další.
Zatímco BASF je velkým spotřebitelem energie, jehož hlavní závod v Evropě spotřebovává tolik plynu jako Švýcarsko, farmaceutické společnosti a výrobci jsou také nenasytnými uživateli, kteří mohou být v pokušení hledat levnější energii jinde. Podle průzkumu, který si nechala vypracovat Nadace pro rodinné podniky v Německu a Evropě, skutečně asi 9 % společností v Mittelstand – známém německém malém a středním průmyslovém sektoru – vážně uvažuje o přesunu své výroby do zahraničí, oproti 6 % před půl rokem.
“Existuje velké očekávání, že mnoho vysokoenergetických výrobních činností, zejména v oblasti chemikálií a léčiv, bude převedeno do jiných lokalit,” řekl hlavní ekonom Institute of International Finance Robin Brooks.
Ti, kteří postrádají finanční palebnou sílu na přemístění, nemusí mít jinou možnost, než zavřít – včetně majitelů podniků, jako je Petr Kadach, majitel řeznictví páté generace, který zaměstnává 100 lidí ve Spremburgu ve východním Německu a jehož podnikání sahá až do doby před francouzsko-pruskou válku.
Podle nových smluv o plynu platných od příštího roku Kadach řekl, že bude muset zaplatit osminásobek svého současného účtu, zatímco cena surovin, které potřebuje k provozování svého podnikání, raketově vzrostla.
“Nevíme, jak dlouho ještě můžeme přežít, pokud se věci nezmění.” řekl Kadach.
Největší evropská ekonomika se zatím drží. Hrubý domácí produkt vzrostl ve třetím čtvrtletí o 0,3 % a Goldman Sachs, který byl vůči Německu přísnější než jiné finanční instituce, předpovídá v roce 2023 pokles o 1,1 % – bolestný, ale nikoli katastrofický.
“Očekáváme výraznou recesi, ale mírnou ve srovnání s tím, co jsme viděli během finanční krize a pandemické krize,” řekl Jari Stehn, ekonom Goldman Sachs.
Optimisté poukazují na skutečnost, že Německo dokázalo vytvořit značné zásoby plynu a že spotové ceny ze svých maxim klesly, jako důvod k naději. Německá vláda navíc dala na stůl 200 miliard eur, aby zmírnila dopad vysokých cen energií. “Rizika energetického přídělového systému se poněkud snížila v porovnání s tím, co jsme viděli před několika týdny,” dodal Stehn.
Německá ekonomika je mnohem více závislá na ruském plynu než většina jeho sousedů a nemá žádnou snadnou alternativu, po které by se dalo sáhnout, vzhledem k tomu, že Zelení ve vládě jsou odhodláni postavit se proti jakémukoli prodloužení jaderné energie po současném termínu roku 2023.
Mezitím je malá naděje, že ceny plynu v dohledné době klesnou zpět na úroveň před pandemií. Zatímco střednědobé projekce jsou přinejlepším nejasné, většina investorů očekává, že cena zemního plynu klesne pod 100 €uro za MWh pouze do roku 2025, což zůstává být pětkrát vyšší než před pandemií.
Čím déle zůstanou ceny vysoké, tím to bude pro německé výrobce a další energeticky náročná odvětví těžší.Mezinárodní měnový fond a další instituce proto varují, že skutečným nebezpečím pro Německo není letošní zima, ale až ta příští. “Zima bude těžká, ale zima 2023 by mohla být ještě horší,” řekla v nedávném rozhovoru první náměstkyně generálního ředitele MMF Gita Gopinathová.
Zdroj:
https://www.politico.eu/article/germany-industry-europe-energy-prices-basf/

Facebook Comments