Neutralita jako základní kámen státu Rakouska & Švýcarska

Rakušané a Švýcaři se drží neutrality…

Navzdory debatě o zlomu v bezpečnostní politice v Evropě zůstávají Rakušané a Švýcaři neutrální. V posledním průzkumu rakouského Gallupova institutu (ve spolupráci s Gallup Schweiz AG) 71 % z nich uvádí, že pro bezpečnost jejich země je lepší zůstat neutrální. Menšina 16 % (Rakousko) a 14 % (Švýcarsko) je pro vstup do NATO.

V obou zemích je koncept neutrality nejoblíbenější ve věkové skupině nad 50 let. „Trvání na neutralitě se částečně vysvětluje tím, že je pevně ukotvena v národní identitě obou zemí a je vnímána jako příspěvek k bezpečné a stabilní Evropě,“ říká Andrea Fronaschütz, ředitelka Gallupova institutu.

86 % Rakušanů a 88 % Švýcarů je toho názoru, že neutralita je součástí národní identity, pro 73 a 76 % přispívá k bezpečnosti a stabilitě v Evropě. Ve Švýcarsku je role neutrality při udržování světového míru vidět poněkud častěji než v Rakousku (64 % ve Švýcarsku a 58 % v Rakousku).

Chápání neutrality zahrnuje řadu nevojenských aktivit u rakouského i švýcarského obyvatelstva. Pro tři čtvrtiny každého z nich je neutralita slučitelná s účastí v neozbrojených mírových misích. 76 % obyvatel v Rakousku a 67 % ve Švýcarsku věří, že neutrální země může zaujmout jasný postoj proti agresi v mezinárodních konfliktech.

Naproti tomu účast v ozbrojených mírových misích méně odpovídá neutralitě obyvatel obou zemí (47 % v Rakousku a 50 % ve Švýcarsku). Dodávky zbraní do válečných oblastí jsou v obou zemích považovány za neslučitelné s neutralitou (78 % v Rakousku a 69 % ve Švýcarsku).

Rakušané a Švýcaři se také shodují na tom, že jako neutrální stát musíte provádět aktivní mírovou politiku a působit jako prostředník v mezinárodních konfliktech (každý ze 78 %). Je jasný rozdíl v pohledu na vlastní armádu. Rakousko je z pohledu vlastního obyvatelstva vojenskou lehkou váhou.

69 % rakouské a 73 % švýcarské populace souhlasí s tvrzením, že člověk by měl být schopen vojensky bránit neutralitu proti útokům zvenčí. 78 % Rakušanů a 52 % Švýcarů se domnívá, že jejich země není dostatečně vyzbrojena proti vojenským útokům ze zahraničí. V Rakousku požaduje zvýšení výdajů na obranu 49 % a ve Švýcarsku 38 % obyvatel.

“Obě země se tak jasně zavazují k ‚ozbrojené‘ neutralitě. Skutečnost však tomuto tvrzení neodpovídá – současná obranyschopnost jejich vlastní země, zejména v Rakousku, je hodnocena mizerně. Že Rakušané jsou více než Švýcaři pro vyslovení navýšení vojenského rozpočtu je proto jen logické,“ řekl Fronaschütz.