O odkazu dvou premiérů/prezidentů

Oba dva jsou zjevně cílevědomí, oba dva jsou vzdělaní, oba dva jsou oblíbení i nenávidění.

Klaus se stal motorem a symbolem změny po revoluci, kdy se spekulovalo o různých třetích cestách apod. Klaus prostě přišel s tím, že zavede “kapitalismus”, protože ten generuje také svobody po všech směrech. Na dobu 90. let, 20. století, se tak dnes vzpomíná, jako na dobu absolutních svobod. Jistě také na dobu “tunelování” a podvodů. To s sebou ta doba nesla. Nicméně krade se stále i dnes a nemyslím, že nějak méně. Tím tehdejší věci neomlouvám, jen jde prostě o jasný fakt.

Klausův politický odkaz měl být vyjádřen Občanskou demokratickou stranou (ODS), to se ovšem nepovedlo. Strana je dnes stranou globálních korporátů, s pravicí konzervativního typu nemá společného nic, a upřímně v ní zůstala už jen většina lidí, které je lepší ve svém životě nepotkávat…bohužel nám dnes vládnou, snad už naposled…

Klaus umí jasně pojmenovávat věci, které se dnes dějí, i když povětšinou je všichni vidíme a známe, ovšem jeho hlas je v tomhle silnější a důležitý. Nicméně jeho doba je nenávratně pryč. Doba ekonomických pouček o “neviditelné ruce trhu, který vše vyřeší”, se s dneškem prostě míjí. Euroatlantická civilizace se plně stala otrokem korporátního zřízení a progresivních bláznů. Vina je na za to i někdejší západní konzervativní pravice, stejně jako ODS…

Se vzpomínáním na 90. léta už si nevystačíme a obnovit je nejde, protože je jiná doba a svět se prostě vyvíjí, co platilo kdysi (nemyslím teď věci, jako jsou tradiční hodnoty), ale z hlediska ekonomiky věci, které už dnes prostě nefungují…

Je tak nutné napřed si uvědomit a stanovit, co vlastně znamená “být konzervativní” po všech směrech a to pravice dnes neví…proto je tam, kde je, nejen u nás, ale v celé Evropě…

Odkazem Václava Kluse by bylo nabídnout tuto vizi…ale ne jen vzpomínky a poučky někdejších světových ekonomů, to je věc, která se hodí, ale to je tak vše…

Zeman, který instinktivně vycítil, že až pomine touha Čechů, stát se podnikavými “Američany”, přijde doba řešení věcí sociálních a stal se tak “tribunem lidu” a šéfem sociální demokracie, i když nikdy v podstatě v pravém slova smyslu, sociálním demokratem nebyl.

Zeman odešel do druhého důchodu teprve nedávno a hned o sobě dal vědět v rozhovoru, kde řekl co si myslí o současné vládě, prezidentovi a podpořil demonstrace “dezolátů” na Václaváku. Zeman prostě vnímá situaci a ví, co se prostě děje. Jistě jeho odklonu od “politiky všech azimutů”, po začátku války na Ukrajině je škoda, nicméně to bylo zjevně očekávatelné.

Zemanův politický odkaz je však stále živ a to konkrétně ve dvou opozičních parlamentních stranách. Babišovo ANO, které vymazalo někdejší ČSSD i KSČM a také SPD, kde je řada známých bývalých sociálních demokratů. Věci sociální jsou dnes v kurzu a tlak na tato témata přichází přímo z ulice v celé Evropě, nejen na Václaváku.

Zeman tak může v podstatě slavit, protože “Zemanismus” žije a přežívá v těchto opozičních stranách, na ulicích plných demonstrantů a inspirují se jím další přicházející politici, jako například i nová hvězda českého populismu Jindřich Rajchl a jeho strana PRO. V ní se mísí populismus jak pravicový, tak levicový a vlajkovou lodí jsou právě věci sociální s heslem “Česko proti bídě”…

Z hlediska politického odkazu se tak může Zeman s Klausem měřit úspěšně. Pokus o pokračování “Klausismu” v podobě Trikolory nevyšel a dnes už jde jen o zbytečnou stranu, bez budoucnosti.

I když oba dva v podstatě přežili svoje původní strany…