O současných studentech

Tak tohle se hodně nepovedlo. A začalo to už v devadesátých letech. Omylem, že snad školství zůstane apolitické. A zatímco většina společnosti žila v této iluzi, neziskovky se činily. Započalo to Jedním světem na školách (i v korporacích) Člověka v tísni, pokračovalo zavedením mediální výchovy do osnov a vyvrcholilo vysvětlováním, jak správně, takzvaně kriticky, myslet. A jak nakládat s těmi, kdo si myslí nebo tvrdí něco jiného.

To vše v atmosféře prolhané politické korektnosti, genderových zrůdností a inkluze, následované dvěma roky koronových pseudoprázdnin a žlutomodrou ukrajinizací společnosti a otevřenou cenzurou. Vyhazovy z práce a udáváním profesorů. Stačí upozornit. Aktivistická média se už postarají. Vzdělávací systém zůstal zpolitizovaný a dysfunkční…

Upřímně, o dnešní žáky a studenty zas až takový strach nemám. Jsou mezi nimi i tací, co si zachovali zdravý, nestádní úsudek. Zde už zase funguje, minimálně několik posledních let, korekce v rodinách. Ale generaci dnešních třicátníků považuji za vesměs ztracenou. Tedy, ne doslova. Ona se našla. V mocenských strukturách současného režimu. Ze škol se mnozí vydali, narozdíl o Husákových dětí, rovnou do politiky, redakcí či neziskovek. Boomery by taková možnost “uplatnění” asi ani nenapadla, ale oni to měli už od počátku jako cíl…

Mileniálství je stav mysli. Určitý typ stádního, povrchního uvažování, chránícího mentálně slabé jedince před nesouhlasem okolí. A s ním související nepříjemnou nutností argumentačně obhájit vlastní pravdu či názor. Je to mentální konzum doby informační. Získat bezpracně konformní klid a ten jediný správný názor. Předžvýkaný, ověřený a předschválený. A toho se pak budou držet zuby nehty, protože jinak, neschopní práce s informacemi a realitou, shoří jako papír…

Profesor Max Kašparů mluví o milených Jálech jako o generaci čtyř povrchností. Ve vzdělání, v názorech, v zábavě i ve vztazích. Tam se to projevuje nejokatěji. A protože jim to vždy nevychází a neprochází, staví se kolektivně a křečovitě vůči těm, kdo je právem kritizují. Vůči hloupé generaci rodičů, zdeformované tím zlým socialismem, proruským jednozubými dezolátům z Václaváku, nevzdělaným konzumentům řetězových mailů a vůči sociálně slabým. Co na tom, že tátova maturita znamenala větší kvantum vědomostí a dovedností, než jejich diplom. Povrchně vzdělaní hodnotí vzdělání, nepřekvapivě, podobně povrchně…

Alieni z Kauflandu. Opovrhují jimi a zároveň se jich bojí. Mají zvláštní schopnosti. Třeba e-mail. To je ta služba, co už dávno není in. A přitom jí dokáží tihle předinternetoví trpění dinosauři efektivně obcházet blahodárný vliv informační cenzury. Jak tomu zatnout tipec? Dnes už je za morálně zastaralý považován i Facebook. Nechápou to. Co se tu píše za závadné komentáře? A nerozumí tomu. Proč policie nekoná? A kjam se poděl ten kdysi liberální, moudře cenzurovaný Twitter? Po invazi flasztenců a xenofobů nyní skončil v rukou nečitelného boomera Elona Muska. Cenzurovaná svoboda slova je v ohrožení! Prchejte na Telegram, vyzvala Danuše Nerudová, simulakrum a etalon přihlouplé, okázale mileniální povrchnosti…

Vážně Vám to, havlodětičky, nedochází? Snad nikdy předtím nebyla starší generace tak zklamaná tou nastupující. V poválečných padesátých letech měli svazáci značnou podporu starší generace. Na mileniály však nadávají i jejich starší názoroví souputníci. Je to hlubší problém, než jen politický nesouhlas. Těžké časy rodí silné jedince. Silní jedinci pak dokáží vybudovat blahobyt. V něm vyroste zpovykaná generace, a ta následně neomylně přivodí opět těžké časy. Ale tohle bude trošku jinak. Neházejme to na generaci po nich. Za milené Jály si můžeme tak trošku sami. Takže nás čeká ještě náprava tohoto zanedbání…

Myslím, že to není ztracený informační boj. Lhát se dá někomu někdy, jinému pořád, ale ne všem a pořád. A propad životní úrovně, jaký tu nebyl od druhé světové války, se už moc okecat nedá…

Tak buďme připravení…