Pražské jaro 2.0

Dějiny se opakují, ovšem mnohdy už jako fraška.

Ve všeobecné radostné poptávce po válčení s tím zlým Mordorem na východě, bude mít Česká republika, za prezidenta státu, armádního generála. Na jaře 1968 se stal prezidentem generál Ludvík Svoboda. Bude to tedy po 55 letech.

Několik podobností s “pražským jarem”, je dnes až komických.

Tzv. “osmašedesátníci”, se tehdy snažili o zlepšení poměrů, po drastických padesátých letech. To je všeobecně vnímaná historie. Nicméně reálně šlo o boj mezi komunisty. Ti tzv. “stalinističtí-brežněvovští” a ti umírněnější “trockisté-dubčekovci”. Ti první chtěli komunismus udržet, tak jak je, ti druzí jej chtěli vylepšovat s tzv. “lidskou tváří”…

Letos máme souboj dvou bývalých členů KSČ o post prezidenta. Jeden je z tábora “euro-nato-pravdolásky”, která chce držet linii EU a NATO a přitvrzovat. Druhý je umírněnější a chce “euro-nato-s lidskou tváří”…

Generál Ludvík Svoboda, napřed komunisty na frontě, jako člen Československých legií zabíjel, za I. světové války, aby se následně komunistou, po II. světové válce stal.

Generál Petr Pavel, byl napřed komunistou, aby nás dnes přesvědčoval, že je vlastně “taky skoro zabíjel”...

Zatímco, tehdy měli politici pražského jara, podporu většiny národa, dnes je to zjevně jen polovina. Mají, ale podporu tzv. “společenských elit”. Ti se dnes předhánějí v podpoře generála na hrad a častují zlého protikandidáta všemi možnými odsudky a nadávkami.

Druhá část podporuje toho zlého protikandidáta, který chce “euro-nato-s lidskou tváří”…

Výsledkem někdejšího pražského jara bylo, že nás nakonec vojska Varšavské smlouvy (pod vedením SSSR) okupovala a nastala normalizace…

Výsledkem letošního pražského jara 2.0, možná bude, že nás obsadí vojska NATO (tzv. spojenci) a nastane novodobá normalizace…

Potřeba polistopadového establishmentu, který se rekrutoval povětšinou z bývalých rodin bolševiků středního a vyššího managmentu KSČ, očistit si dnes tzv. “kořeny”, nás také možná zažene do větší vojenské konfrontace s Ruskem…

Nepatřím ani do tábora “stalinisticko-brežněvovského – “euro-nato-pravdolásky”, ani umírněného “trockisticko-dubčekovského -“euro-nato-s lidskou tváří”…

Zjevně si prostě budeme muset zažít dějiny opakovaně, ovšem už jen jako krutou frašku…