Raptor TV Internetová online televize Svět se připravuje na to, že si Donald Trump znovu stáhne Spojené státy z Pařížské klimatické dohody – tentokrát však může tento krok probíhat rychleji a bez většího zdržování.
Trumpův slib stáhnout USA z dohody by zemi znovu postavil mezi jediné státy, které se nezúčastňují tohoto globálního paktu, v němž téměř 200 vlád učinilo nezávazné závazky na snížení emisí skleníkových plynů. Trumpova vítězství v posledních volbách vrhají stín na klimatický summit COP29, který začne v pondělí v Ázerbájdžánu, kde se budou řešit klíčová témata jako snížení závislosti na fosilních palivech a pomoc chudším zemím.
Pokud Spojené státy opustí dohodu, ostatní země budou muset snížit své emise o více, což vyvolá otázky, zda mají ostatní státy pokračovat ve snaze o záchranu klimatu, když druhý největší znečišťovatel světa se odvrací.
David Waskow z World Resources Institute upozornil, že země jsou pevně odhodlané k Pařížské dohodě, ale riziko spočívá v tom, zda svět skutečně naplní závazky, které přijal v roce 2015. Trump v minulosti tvrdil, že změna klimatu je »velká lež«, a v kampani opět vyjádřil, že USA nemají problém s globálním oteplováním.
Po svém nástupu do úřadu v lednu může Trump podat žádost o opětovný odchod z dohody. Tento proces by však mohl být rychlejší než předtím, když to trvalo tři roky. V průběhu tohoto období by Trumpova administrativa mohla ignorovat závazky, které USA přijaly pod Bidenovou administrativou, a odmítnout předkládat nové plány na snižování emisí.
Někteří konzervativci připravili i možnost, že by Trump mohl USA stáhnout z celého rámce klimatických jednání OSN, což by mohlo mít trvalé následky pro úsilí o omezení globálního oteplování. Pokud by k tomu došlo, USA by se ocitly mimo globální diskusi o čisté energii, což by znamenalo, že Čína by mohla i nadále předstihovat Ameriku v oblasti solárních panelů, elektrických vozidel a dalších zelených technologií.
USA byly klíčovým architektem Pařížské dohody, která vyzývá signatáře k předložení národních plánů na snížení emisí skleníkových plynů a ke pravidelným aktualizacím těchto plánů. Dohoda také vyžaduje, aby bohatší země financovaly klimatické projekty, ale neexistují žádné sankce za neplnění závazků.
I když klimatické znečištění ve světě stále roste, Pařížská dohoda zpomalila tento trend, ačkoliv katastrofy, jako například v Nepálu či Severní Karolíně, ukazují na stále rostoucí potřebu financování klimatických projektů. V případě druhého stažení USA by to znamenalo, že země by se stáhla z těchto debat, což by dalo Číně větší vliv.
Zatímco Trumpova první výpověď z Pařížské dohody v roce 2017 vyvolala šok, dnes je situace jiná. Pařížská dohoda je stabilnější a je nepravděpodobné, že by jiná země následovala USA. Biden se vrátil k dohodě v roce 2021 a slíbil, že USA sníží emise o polovinu do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005.
Pokud by USA opustily dohodu, mohlo by to negativně ovlivnit jednání na COP29, kde se očekává, že se budou projednávat nové cíle pro klimatickou pomoc, která by mohla dosáhnout až trilionu dolarů ročně. S Trumpem na obzoru by však ostatní země mohly být méně ochotné přispívat na klimatické projekty.
Zdroj: Politico
