Proč to Srbsko vidí jinak než většina z nás?

V roce 1914 ho bezdůvodně napadlo Rakousko – Uhersko a začalo tak první světovou válku.

V roce 1938 bylo desetitisíce dobrovolníků připraveno bránit Československo před Hitlerem.

V roce 1941 mu Hitlerovské Německo nabídlo spojenectví, které předtím mnozí v Evropě přijali jako například naše bratrské Slovensko či Maďarsko. Srbové resp. Jugoslávci poté co byla dohoda vedením země podepsána, na rozdíl od jiných povstali, s pomocí armády provedli puč a po “zásluze” byli potrestáni invazí a okupací, které se bránili a díky odboji Německo nikdy zemi zcela neovládlo, ozbrojený odboj trval od začátku do konce války.

V roce 1948 až 1950 kdy začal Tito přerůstat Stalinovi přes hlavu a byl pro něj “krvavým psem”, v Maďarsku a Rumunsku probíhala vojenská cvičení a hrozila bezprostřední hrozba invaze, byla Jugoslávie opět připravena se bránit, armáda i veřejnost fakticky uvedena do “válečného” stavu s SSSR.

V roce 1968 Tito bezprostředně před invazí vojsk Varšavské smlouvy navštívil ČSR a osobně Dubčeka varoval, že v podstatě již nelze invazi zabránit jinak než vojensky. Jugoslávie následně umožnila pobyt i útěk do zahraničí statisícům Čechoslováků.

V roce 1999 dávno po utichnutí bojů o “nezávislost” Slovinska, Chorvatska či BiH došlo k bombardování Jugoslávie, trvalo 3 měsíce, záměrem NATO bylo dostat Jugoslávii na kolena, vybombardovat do minulého století. Na Jugoslávii bylo vypuštěno cca 2500 raket, spadlo cca 15.000 bomb, zabito bylo více než 2.000 civilistů, raněných bylo desetitisíce, materiální škody dosáhly stovek miliard dolarů. Prezident Miloševič ušetřil Západ pozemní invaze, jak by vypadala, můžete vidět teď na Ukrajině, stejně tak jak “super” se cítili občané Jugoslávie.

V Evropě se ozvalo jedině Rusko, ostatní bud´ jásali nebo klopili zrak.

Když tehdy mnozí tvrdili, že KOSOVO a jeho násilné odtržení od Srbska se stane nebezpečným precedentem a destabilizuje poválečné uspořádaní Evropy, byl jen málokdo ochoten naslouchat.

Výsledky se dostavily a dnes se s nimi potýkáme.

Srbsko to zase schytalo, nehýká s Evropou, nejásá a hlasitě neodsuzuje. Proto prý do Evropy ani EU, teď když je zase povinné podepisovat deklarace a výzvy, požadovat co nejtvrdší tresty a veřejně odsuzovat abyste nebyli exkomunikováni, nepatří.