Rozhovor s maďarským politologem Martonem Békésem: Jak porazit liberalismus?

Proč je dnes hlavní otázkou – od USA po Německo, od Srbska po Maďarsko – zda můžeme mít úplnou národní suverenitu a plnou moc lidového suverenity, nebo ji musíme odevzdat anonymní globalistické elitě?

Od roku 2010 je Maďarsko svědkem vzestupu nové pravicové hegemonie, která zpochybnila dřívější postkomunisticko-liberální hegemonii, jež ovládala Maďarsko v letech 1990–2010. Byl to náš „dlouhý pochod“. Přirozeně, práce není dokončena, ale nikdy nemůže být zcela ukončena: musíme bojovat na kulturní frontě, především proto, že jsme uprostřed kulturní války – Kulturkampf, kterou proti nám vede globalistická elita, aby narušila dědictví a soudržnost našich národů, říká Dr. Marton Békés, historik a politolog, v rozhovoru pro náš portál.

V letech 2009–2014 pracoval jako editor rozhlasových pořadů a v letech 2010–2014 vedl mladý konzervativní webový portál. Od roku 2014 působí jako ředitel výzkumu v Muzeu „Dům teroru“ a od roku 2019 je ředitelem think tanku „Institut 21. století“. Od roku 2018 je šéfredaktorem národně-konzervativního čtvrtletníku Komentář. Mezi jeho nejnovější knihy patří Gerillaháború (2017, Gerilová válka), Fordul a szél (2019, Vítr se obrací), Kulturális hadviselés (2020, Kulturní válka), Nemzeti blokk (2022, Národní blok) a Konzervatív forradalom (2023, Konzervativní revoluce).

Dr. Békési, vaše poslední kniha nese název Národní blok: Systém národní spolupráce. Co tento termín znamená a co tvoří „národní blok“?

„Národní blok“ vyšel v Maďarsku dva měsíce před posledními národními volbami v dubnu 2022. V listopadu 2023 vyšlo německé vydání u nakladatelství Jungeuropa v Drážďanech. Maďarské i německé vydání zaznamenaly velký úspěch, přičemž německý překlad četl také Björn Höcke, lídr Alternativy pro Německo (AfD) v Durynsku. Název odráží mou vizi dosažení hegemonní moci současně v politické a kulturní sféře.

V Maďarsku byl takzvaný Systém národní spolupráce zaveden v roce 2010 a zůstává v platnosti téměř 15 let. Takový režim nemůže fungovat bez historické mise, ideologické hegemonie, politické dominance a přesvědčivé vize. Viktor Orbán je premiérem od konce května 2010, což z něj činí nejdéle sloužícího lídra v maďarské historii. Není to náhoda ani anomálie; je to norma, nikoli výjimka. Socio-kulturní pole tohoto systému, které nazývám Národním blokem, slouží jako dvojitý základ hegemonie – současně ji představuje i vede.

V knize píšete o sociálních rozporech. Jaké jsou dnes hlavní linie sociálních rozporů?

V Evropě a USA si myslím, že hlavní sociální, kulturní a politický rozpor spočívá mezi globalisticko-individualistickými a lokálně-kolektivistickými entitami. První z nich vidíme v mainstreamových médiích, v „kulturně-industriálním komplexu“ a v chování globální elity, zatímco druhé se projevují v populisticko-nacionalistických hnutích, pravicových voličských masách dělníků a kulturní sebeobraně normálních, obyčejných rodin.

Hlavní otázka dnes – od USA po Německo, od Srbska po Maďarsko – zní: můžeme mít úplnou národní suverenitu a plnou moc lidového suverenity, nebo ji musíme odevzdat anonymní globalistické elitě? To je vnější problém národního hnutí, ale máme i vnitřní. Mám na mysli interní síly, které slouží globalistické elitě jako pomocníci: místní nevládní organizace financované sítí George Sorose, mediální odnože podporované NED a USAID, levicově-progresivistické strany a metropolitně-kosmopolitní intelektuálové atd.

V podstatě tvrdíte, že hlavním nepřítelem je dnes liberalismus. Mám pravdu?

Ano, to je přesně ono! Existuje jasná frontová linie mezi demokracií a liberalismem. Vidíte, můžete být dobrým demokratem, aniž byste byli liberálem, a být dobrým liberálem, aniž byste byli demokratem. Je třeba dodat, že skutečná demokracie je možná pouze v rámci hranic národního státu a mezi kulturně homogenním lidem – to byla společná vize národní demokracie Rousseaua a Carla Schmitta.

Myslím si, že potřebujeme funkční národní instituce, jako je většinový parlament, efektivní výkonná moc, státní média podporující národní zájmy, silná národní identita, bezpečné hranice a zdravé rodiny – to jsou nepřátelé moderního západního liberalismu, který není totéž co evropský liberalismus 19. století. Místo toho slouží jako ideologie globalisticko-technokratické elity. Jak napsal v roce 1922 Arthur Moeller van den Bruck, velký myslitel konzervativní revoluce: an Liberalismus gehen die Völker zugrunde – národy upadají kvůli liberalismu.

Zmínil jste hegemonii. Proč je důležité, aby dnešní pravice studovala dílo Antonia Gramsciho?

Studium Gramsciho pravicí je hlavním politicko-filosofickým projektem Alaina de Benoista již od roku 1968. Francouzská Nová pravice (Nouvelle Droite) tehdy rozvinula koncept „metapolitiky“. Jde o dlouhodobé kulturní úsilí zaměřené na dosažení moci. Formule je jednoduchá: nejprve vyhrajte bitvu o myšlenky, teprve poté se zapojte do politického boje. Kulturní sféra je mnohem důležitější než ekonomická struktura – to byla hlavní inovace Antonia Gramsciho.

Zdroj: Dušan Dostanić / eagleeyeexplore.com