Slobodan Reljić: “Západ není řešením, ale problémem!”

Pohyb společenských procesů je jasný – po zlu přichází horší. Nikdo odnikud nevidí světlo.

Všichni se cítí zrazeni – Bruselem, Berlínem, Paříží, Londýnem a nakonec – Washingtonem. Každý si myslí, že jim bylo něco slíbeno, a ne, že to nebylo splněno, ale důsledek, ke kterému jsme dospěli, je strašné zničení toho, co s vypětím všech sil budovalo evropskou budoucnost.

I dnes, po třech dekádách „západního hospodářství“, se něco z toho, co vybudoval mrtvý socialismus, rozprodává.

Tváří v tvář těmto zjevným faktům dospěly všechny země západního Balkánu k názoru, že Srbové se ocitli na počátku. Je to jednoduché: nemůže se stát, že někdo zvenčí zařídí dům, ve kterém se vám bude bydlet, lépe, než vy sami. I rozchody v rodině končí nejlépe, když jsou nějaké dohody.

Když Srbové protestovali proti tomu, aby se vše zařizovalo zvenčí, západní reformátoři Srby zasáhli nejrůznějším bitím a strašlivými výhrůžkami a bombardováním v roce 1999. A to se ostatním v bývalé Jugoslávii jevilo jako zisk. Tak se jim to zdálo.

Chorvatům se zdálo, že uskutečnění chorvatského snu je tady. S pomocí americké speciální pomoci, obnovením sjednoceného Německa, podpoří síly snadného směřování všech členů do „evropské rodiny národů“ – chorvatský stát následně vyhostil své občany srbské národnosti (cca 300 tisíc Srbů bylo vyhnáno z Republiky Srbská krajina v Chorvatsku, s podporou NATO)

Na tomto úspěchu vlastivědné války našla chorvatská demokracie svůj mír. Získali civilní stát, ale bez obyvatel. Když otcové dosáhli cíle „žít bez Srbů“, jejich děti se oblékly, sbalily kufry a spěchaly do cizí země.

Zpočátku není nerovnováha patrná, ale pak je vše narušeno

Jako nezpochybnitelní zastánci všeho „evropského“ posílali své zástupce i do Bruselu, pro funkce a vysoké platy.  Což je klasicky otrocké.

Dobrovolné nevolnictví se jim jeví jako atraktivnější než dobrovolný boj za rovnost. Je to demokratická, populární volba. Ale ve špatných časech. Spokojenost se vstupem do EU v této zemi dnes nelze vůbec registrovat.

Slobodan Reljić (Teslić, 1954) je srbský sociolog a novinář, přednášející na Pedagogické fakultě v Bělehradě na téma Sociologie výchovy a Sociologie rodiny.

Zdroj:

https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%BB%D0%BE%D0%B1%D0%BE%D0%B4%D0%B0%D0%BD_%D0%A0%D0%B5%D1%99%D0%B8%D1%9B

https://iskra.co/reagovanja/slobodan-reljic-sad-svima-na-zapadnom-balkanu-postaje-jasno-da-zapad-nije-resenje-vec-problem/