Srbský prezident Aleksandar Vučić: NATO chtělo v roce 1999 pozemní invazi do Jugoslávie

Maďarský premiér Viktor Orbán, který byl v té době ve funkci pouhý rok, podle Vučiće tuto žádost odmítl.

V televizním projevu Vučić vysvětlil, že Spojené státy a Spojené království chtěly, aby maďarské síly postoupily na jih, tedy do severního Srbska, aby rozdělily tehdejší jugoslávskou armádu mezi frontu v Kosovu v jižním Srbsku a novou frontu na severu země.

“Clinton a Britové požadovali [od Orbána] útok na Srbsko ze severu, aby mohli rozptýlit naše síly z Kosova a Metohije do Vojvodiny,” řekl srbský prezident. Orbán, který byl tehdy ve svém prvním funkčním období maďarským premiérem, odmítl a s pomocí tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera odolal „nátlaku Bílého domu“.

Na nedávné schůzce Orbán informoval Vučiće o tehdejší výzvě partnerů NATO a také mu podle srbské hlavy státu umožnil o ní veřejně mluvit.

V roce 1999 zahájilo NATO nezákonnou útočnou válku proti tehdejší Svazové republice Jugoslávii, kterou v té době tvořilo pouze Srbsko a Černá Hora.

Bombardováním, které bylo namířeno i proti civilní infrastruktuře suverénního státu, se transatlantická vojenská aliance postavila na stranu kosovsko-albánských separatistů, kteří ve válce se Srby bojovali za nezávislost Kosova, provincie Srbska.

Maďarsko se připojilo k transatlantické vojenské alianci na začátku roku 1999 – několik týdnů před zahájením operace NATO, která proběhla bez mandátu OSN -, ale nezúčastnilo se leteckých útoků proti Jugoslávii.

Podle Vučiće Orbán v té době odcestoval do Spojeného království na oficiální jednání s tehdejším premiérem Tonym Blairem a setkal se také s bývalou premiérkou Margaret Thatcherovou. Podle Vučiće ho Thatcherová přivítala u dveří těmito slovy: “Velmi mi vadí, že jste odmítl zaútočit na Srbsko, takže zemře více britských vojáků.”

Během operace NATO nakonec nebyli zabiti žádní britští vojáci. V makedonském městě Kumanovo byla 9. června 1999 podepsána dohoda, která ukončila nepřátelství. Jihosrbská provincie byla umístěna pod ochranu OSN, poté se jednotky NATO přesunuly také do Kosova, kde jsou umístěny dodnes.

Srbská armáda se stáhla z provincie. S ní opustily Kosovo a Metohiji desetitisíce Srbů. K dnešnímu dni je jich prý kolem 200 tisíc. Bombardování bylo prvním případem, kdy aliance vedená Spojenými státy použila vojenskou sílu bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Byl – a nadále je – tento útok odsuzován jako nezákonný velkou částí světa. V roce 2008 vyhlásila Priština nezávislost Kosova, kterou Srbsko dodnes neuznalo.