The Washington Post: Ukrajinští dobrovolní bojovníci na východě se cítí opuštěni

V přesile, nevycvičení a svírající pouze lehké zbraně, se muži modlili, aby palba skončila – a aby jejich vlastní tanky přestaly mířit na Rusy.

“Rusové už vědí, kde jsme, a když ukrajinský tank střílí z naší strany, prozradí naši pozici,” řekl Serhi Lapko, velitel jejich roty, při vzpomínce na nedávnou bitvu. “A začnou střílet se vším všudy – Grady, minomety.”

“A ty se jen modlíš, abys přežil.”

Ukrajinští vůdci promítli a pěstovali veřejný obraz vojenské nezranitelnosti – jejich dobrovolných a profesionálních sil, které se triumfálně postavily ruskému náporu. Videa z útoků na ruské tanky nebo pozice jsou denně zveřejňována na sociálních sítích. Umělci vytvářejí vlastenecké plakáty, billboardy a trička. Pošta dokonce vydala známky připomínající potopení ruské válečné lodi v Černém moři.

Ukrajinským silám se podařilo zmařit ruské snahy o dobytí Kyjeva a Charkova a dosáhly vítězství na bojištích na východě. Ale zkušenosti Lapka a jeho skupiny dobrovolníků nabízí vzácný a realističtější portrét konfliktu a boje Ukrajiny o zastavení ruského postupu v částech Donbasu. Ukrajina, stejně jako Rusko, poskytla mizivé informace o mrtvých, zraněných nebo ztrátách vojenské techniky. Ale po třech měsících války se tato rota o 120 mužích snížila na 54 kvůli úmrtím, zraněním a dezercím.

Dobrovolníci byli před ruskou invazí 24. února civilisté a nikdy neočekávali, že budou posláni na jednu z nejnebezpečnějších frontových linií na východní Ukrajině. Rychle se ocitli v hledáčku války, cítili se opuštění svými vojenskými nadřízenými a bojovali o přežití.

“Naše velení nenese žádnou odpovědnost,” řekl Lapko. „Připisují si zásluhy pouze za naše úspěchy. Neposkytují nám žádnou podporu.”

Když už to nemohli vydržet, Lapko a jeho vrchní poručík Vitaliy Khrus se tento týden stáhli se členy jejich roty do hotelu daleko od fronty. Tam oba muži mluvili s The Washington Post na záznam, věděli, že by mohli čelit stannému soudu a pobytu ve vojenském vězení.