Vlasovci resp ROA, zrádci nebo osvoboditelé Prahy?

Zajatí vojáci RA se v II. světové válce ocitli v kritické situaci, Němci v jejich případě nerespektovali platné mezinárodní dohody a podmínky jejich zajetí byly nelidské a s jejich přežitím se příliš nepočítalo. Je pochopitelné, že část z nich tento tlak nevydržela a vědomi si téměř bezvýchodné situaci, kývli na kolaboraci s nacisty resp. s Hitlerem. Co je lidsky snad pochopitelné není příkladné ani hodné veřejného obdivu, lze jim možná odpustit, to je otázka individuální každého z nás, ale hodni obdivu jsou jen ti, kteří nepodlehli, ti si zaslouží památníky jejich utrpení, oběti i připomenutí toho co dokázali.Osudu Vlasovců se mohou věnovat odborné publikace, věřím že jejich pomoc Praze na samém konci války, jim umožnila snáze se vypořádat se svým vlastním svědomím.To je maximum co jim mohla i měla přinést. Na tomto místě je třeba připomenout, že ani naši předci v květnu 1945 nebyli ochotni pomoc Vlasovců přijmout, přesto že byli ve velmi tíživé situaci, čerstvě ustavená ČNR jejich pomoc i požadavky oficiálně odmítla. Vlasovci Prahu 7. května v noci opustili, Němci pak dopoledne 8.května pokračovali v odporu, Prahu bombardovali a pronikli do samého jejího centra. Vlasov sám, byl navíc striktně proti podpoře Pražského povstání. Vlasovci resp. ROA vznikla v Praze 14. listopadu pod přímou patronací K.H. Franka a na popud velitele SS Himmlera a ideovým dozorem Goebbelse, Vlasov sám dal osobní slib veliteli německé armádní skupiny Střed Schörnerovi, že do bojů nezasáhne.